Nemají nic. Jen prázdné řeči, papalášskou aroganci a vedení úplně odpojené od reálného života. A víte co? Já po volebním debaklu vládních stran nečekám žádné velké stmelování. Kdepak. Já čekám rozpad Spolu.
Protože co jiného by se mělo stát, když se tři partaje slepí jen strachem z jednoho člověka? Když jejich „program“ je vlastně jen „hlavně ne Babiš“? Jak dlouho to může vydržet? Do příštích voleb?
A STAN? Ti měli čtyři roky možnost ukázat, že nejsou jenom parta trafikantů a kariéristů. Čtyři roky! A co z toho? To, co všichni vidíme dneska kolem sebe. Rozmetaný stát, rozhádaný lidi, a ještě k tomu skandál za skandálem. Tohle má být ta slavná moderní, otevřená politika? Tohle měl být ten „nový styl“?
A pak tady máme ty jejich manýry, který připomínají rok 1948. To vážně nikomu nepřijde podezřelý? Úplně to vidím: Fiala po volbách vyleze na balkon, v obleku se škrobeným úsměvem, a bude hulákat: „Právě jsem se vrátil z Hradu, pan prezident nám i přes pouhých 70 křesel dal důvěru!“ A dav poslušně zvolá „Urraáá!“.
Tohle fakt není satira, tohle je realita, do který nás tihle chytráci tlačí. A co Vít Rakušan? Ten už rovnou otevřeně mluví o ostrakizaci soupeřů. Ví vůbec, že se karty ještě ani nerozdaly? Že lidi ještě ani nehlasovali?
Co je tohle za mentalitu? Jakože „já si předem určíme, kdo má právo hrát a kdo ne“? To je fakt demokracie? A ví on vůbec, že když mu lidi ty karty rozdají jinak, než si vysnil, tak mu to jeho velký machrování bude úplně na nic? To mu fakt nedochází, že bude první, kdo se v těch jeho „pravidlech“ utopí?
A proto se ptám: Kdo tady vlastně ohrožuje demokracii? Opozice? Nebo tihle „demokraté“, co by nejraději rozhodli všechno ještě před volbami? Jak dlouho si tohle ještě necháme líbit? Jak dlouho jim budou všichni tleskat za jejich antibabiše?Jak dlouho jim budeme věřit, že všechno dělají pro „naši budoucnost“?
Vážně si myslí, že jsme úplní primitivové? Ne, vážení. Věřím, že voliči jim to spočítají. Protože jinak nám na tom balkoně opravdu zbude jenom Fiala se svou vládní partou a jejich "Urraáá".
