Na hradě Krakovci na Rakovnicku vyroste památník Mistra Jana Husa. Půjde o autorskou sochu v mírně nadživotní velikosti, její vytvoření dnes schválili středočeští radní. Letos je plánována soutěž na zhotovitele, měl by být vybrán vítězný návrh a v polovině příštího roku by památník mohl být hotov, řekl novinářům hejtman David Rath (ČSSD).
Záměr předpokládá instalaci sochy kazatele z přírodního kamene. Měla by být umístěna na viditelném místě, ovšem tak, aby nerušila dominantu palácového areálu. Podle hejtmanova náměstka Marcela Chládka (ČSSD) by náklady na vytvoření sochy neměly přesáhnout dva miliony korun. Slavnostní položení základního kamene památníku se plánuje letos 6. července v rámci tradičních oslav výročí Husova upálení.
"Očekáváme od toho příliv turistů do této části Středočeského kraje, která je v podstatě přímo na hranici s plzeňským regionem. Je to podle mého názoru kraj trošku opomíjený, tímto mu chceme pomoci," poznamenal Chládek. Rath připomněl, že Krakovec byl posledním místem Husova pobytu před jeho odjezdem do Kostnice. "Takové místo je podle našeho soudu třeba zásadně připomenout," podotkl.
Chládek poukázal i na to, že na Krakovci se natáčel film Ať žijí duchové. Kraj proto chystá mimo jiné soutěž pro děti v kreslení. Vítězové budou vyhlášeni při položení základního kamene památníku.
Kraj nedávno finančně podpořil pořízení sochy prvního československého prezidenta T. G. Masaryka v Lánech. Chládek v této souvislosti v nadsázce podotkl, že Hus vyjde levněji, protože nebude sedět na koni. Rath řekl, že kvůli zhotovení sochy se v tomto případě nebude pořádat sbírka, ale kraj na ni přímo uvolní peníze v rámci rozpočtu na příští rok.
Jan Hus vystudoval v letech 1390 až 1404 svobodná umění a teologii na Karlově univerzitě v Praze. V letech 1401 až 1402 se stal děkanem artistické fakulty této školy a v téže době začal kázat v Betlémské kapli na Starém Městě pražském. Ve svých kázáních kritizoval církevní praxi a požadoval návrat k chudé církvi, za což si vysloužil klatbu. Před koncilním soudem v Kostnici odmítl své učení odvolat, a jako kacíř byl proto upálen. Jeho smrt posílila v českých zemích reformní hnutí, které přerostlo v husitskou revoluci. Hrad Krakovec byl posledním Husovým útočištěm před jeho odchodem na kostnický koncil, kde měl obhájit své reformní názory, namísto toho byl však uvězněn a 6. července 1415 upálen.
