Představitelé kraje přiznávají, že kdyby nebylo dotací, určitě by se do projektu nepouštěli. Podle nich zřejmě peníze na dotace nejsou skutečné peníze, které někdo musel vydělat a pak je odevzdat státu, ten je vzal a poslal do Bruselu. Tam se nasypaly na hromadu (samozřejmě poté, co z nich část padla na administrativu), vymyslel se dotační program a peníze se poslaly třeba zrovna do Ostravy. Zde se utratily na bláznivý pomník na kolejích, ve kterém budou už za pár dní prázdné vagóny rachotit na prázdné letiště. Dámy a pánové, ty stamiliony, které jste utratily, byly peníze skutečných lidí, kterým teď chybí a kteří by je jistě použili k něčemu, co je pro ně užitečné a důležité. Pochybuju, že to je zrovna vlak na letiště, na které se místní dostanou za pár desítek minut autobusem či autem.

Zvlášť v regionu, který má bolestivé zkušenosti s nezaměstnaností a sociálním neklidem, působí takovýto projekt jako výsměch. A také jako důkaz asociálnosti masivního přerozdělování peněz.

Podle milovníků dotací, kteří řídí ostravské letiště, mělo touto dobou projít terminály ročně asi milion cestujících. Tak si to před lety naplánovali a schválili krajští politici v plánu rozvoje letiště. Skutečnost? Čtvrtina. A tak teď pro tuto hrstku bude každý rok vydávat krajský úřad několik milionů na dotacích ztrátové tratě, jako by už ona půlmiliarda nebyla dost.

Nemyslím si, že Moravskoslezský kraj je v tom sám, továrnami na nesmyslné předražené a asociální projekty jsou snad všechna hejtmanství. Nezbývá než doufat, že voliči si podobné přešlapy zapamatují a příští rok v krajských volbách odmítnou sociální inženýry, kteří z chudých dělají ještě chudší a z malé skupiny vyvolených všemocné, kteří vědí lépe než vy, co je pro vás dobré.

Zkusme na to myslet a volit ty, kteří mají hlavně jeden plán. Nechat vaše peněženky na pokoji.

Martin Rumler

člen Republikového výboru Svobodných