Poté jsem byl kontaktován Kanceláří prezidenta republiky, konkrétně panem ředitelem Forejtem, který mi doporučil, abych ještě svým dopisem se k této nominaci přihlásil, načež jsem 5. července obdržel dopis Kanceláře prezidenta, který je podepsaný panem kancléřem Mynářem, že se žádostí bude zabývat. Načež jsem poté 8. září na slovenském velvyslanectví na recepci setkal s panem prezidentem při společenském setkání a on mi tam řekl, že moji nominaci schválil, ale že pokud se setkám s dalajlámou, že ji zruší.
Já jsem byl tímto sdělením šokován, protože takovýto nízký handl jsem opravdu snad ještě v životě nezažil a z úst nejvyššího ústavního činitele České republiky tedy už vůbec ne.
Řekl jsem to několika osobám, které to také i mediálně dosvědčily, ale přesto jsem necítil potřebu to tehdy sdělovat veřejnosti, protože jsem sám nevěřil, že by takovýto nízký obchod mohl být realizován.
Načež jsem byl opět 15. září kontaktován panem ředitelem Forejtem, ředitelem Kanceláře prezidenta republiky s žádostí o setkání, kdy mě požádal nebo vyzval, abych se opět setkal s panem prezidentem - jak všichni členové vlády vědí, s panem prezidentem se lze setkat jedině poté, co se o to požádá - abychom projednali některé otázky.
20. září u mě byla na návštěvě čínská velvyslankyně, která se se mnou chtěla setkat na večeři. Já jsem to odmítl a řekl jsem, že se setkáme pouze na mém úřadě se svědky, se zápisem, zcela oficiálně. Probírali jsme tam nejrůznější otázky obchodní a kulturní výměny. Paní velvyslankyně hovořila mimo jiné také o územní celistvosti Číny. Já jsem hovořil také o otázce lidských práv, zmínil jsem vězně svědomí, pronásledované křesťany, pronásledované členy hnutí Falung Gong. Za celou dobu asi hodinového rozhovoru slovo dalajláma nepadlo.
Načež 21. září, tedy den nato, jsem dostal telefonát z New Yorku od pana ředitele Forejta s dotazem, že se pan prezident nechá ptát, jak že proběhlo mé setkání s paní čínskou velvyslankyní, což mi přišlo celkem zajímavé.
27. září pak došlo k onomu dalšímu setkání s panem prezidentem, o které jsem na podnět ředitele Kanceláře pana Forejta požádal, a tam pan prezident opět formuloval svoji žádost, abych se nesetkával s tibetským dalajlámou.
Po nějaké době - mohl bych to dokumentovat na výpisu z sms zpráv - mě kontaktoval pan ředitel Forejt s žádostí, abych mu dal kontakty na mé příbuzné do Kanady. Poslal jsem mu e-mailovou adresu a telefonické spojení, a moji příbuzní mi sdělili, že jim pan ředitel Forejt skutečně telefonoval a oznámil mému strýci Jiřímu Bradymu, že bylo rozhodnuto o schválení jeho nominace na státní vyznamenání.
Načež jsem se setkal s tibetským dalajlámou. Den nato byl panu premiérovi postoupen seznam nominovaných osob a pan premiér mě informoval, že na tomto seznamu jméno Jiří Brady není, a vypukla celá ta mediální kauza, která se v podstatě do dnešních dnů našimi médii line.
Mohu tedy potvrdit, že stojím plně za vším, co jsem řekl. Tento nízký obchod se mnou skutečně prezident této republiky Miloš Zeman chtěl uzavřít. To je proti všem mým zásadám. Nikdy jsem nic takového nepřislíbil a je pro mě nepřijatelné a mohu říci, že mě uráží, že kdokoli si vůbec dovolil se ke mně takto chovat. Stojím za každým slovem, které jsem řekl a hájím v tuto chvíli pravdu a mohu říci, že i rovnou páteř našeho státu.
