Přátelé, řečem v mainstreamovém prostoru o tom…kdo co a jak řekl či neřekl, kam kdo pojede či nepojede…bychom již opravdu měli přestat věnovat pozornost…svůj zájem bychom měli zacílit na události, o kterých nás mainstream (a nyní hovořím hlavně o ČT, kterou si platíme z vlastních kapes) bůh ví proč (!!!) neinformuje…

Věděli jste, že na summitu G7 ve francouzském Évianu seděli vedle státníků i šéfové největších AI společností? Sam Altman (generální ředitel společnosti OpenAI, která vytvořila ChatGPT), Dario Amodei (fyzik a bývalý viceprezident výzkumu OpenAI. Z OpenAI odešel a založil vlastní společnost Anthropic, která vytvořila AI asistenta Claude) a Demis Hassabis (britský vědec, neurovědec, bývalý šachový zázrak a zakladatel DeepMind, které později koupil Google. Dnes vede Google DeepMind.).

Altman, Amodei a Hassabis stojí v čele tří laboratoří, které vytvářejí nejpokročilejší systémy umělé inteligence na světě. Ať už člověk jejich vizi obdivuje, nebo se jí obává, nelze popřít, že mají vliv. Tito tři nejsou prezidenti ani premiéři, přesto jejich rozhodnutí mohou ovlivnit ekonomiku, vzdělávání, média, armády i každodenní život miliard lidí.

Kdysi se o budoucnosti světa rozhodovalo v parlamentech. Dnes u jednoho stolu sedí prezidenti a vedle nich ředitelé technologických gigantů, kteří nebyli nikým voleni!

Přátelé, tady jde o to, kdo bude utvářet informace, které lidé uvidí, názory, které uslyší. Tady už nejde o nějaké komodity, auta či zbraně. Zde hraje hlavní roli formování lidského myšlení!

A jako pedagog musím zmínit i jiný aspekt, který provází debaty o budoucnosti s AI. Pokud člověk dlouhodobě nepřemýšlí, netrénuje paměť, neřeší problémy a pouze pasivně přijímá hotové odpovědi, postupně se zhoršuje schopnost soustředění, pracovní paměť, logické uvažování, schopnost samostatně se rozhodovat, rychlost zpracování informací…nechci vidět náš mozek ve stáří…

A nejpodivnější na tom všem je nadšení části progresivních liberálů. Těm, kteří dříve varovali před mocí korporací, dnes nevadí, když několik technologických firem získává vliv, o jakém se průmyslovým magnátům minulého století ani nesnilo.

Přátelé, já se bojím jedné věci…totiž, že největším nebezpečím nemusí být samotná umělá inteligence. Ale lhostejnost občanů, kteří si nevšimnou, že rozhodování o důležitých věcech se pomalu přesouvá z veřejného prostoru do místností, kam už běžný člověk nevidí.