Vybírá si samozřejmě pouze těch několik čísel, která se mu hodí v jeho kritice, ignoruje však fakta ostatní. Dovolím si proto ukázat obraz reformních a úsporných kroků v nepokřivené podobě.
Mezinárodní srovnání nasvědčuje tomu, že změny v oblasti veřejných financí byly provedeny sociálně citlivě. Míra ohrožení chudobou zůstala na nejnižší úrovni v Evropské unii. Velmi nízká zůstala i úroveň materiální deprivace, která ukazuje, jaký podíl obyvatel si nemůže dovolit telefon, pračku, automobil, telefon apod. U nás dosahuje asi pěti procent. Pro srovnání, v Maďarsku činí zhruba čtyřnásobek, v Polsku dvojnásobek. Zároveň míra nezaměstnanosti se u nás pohybuje v rámci EU na výrazně podprůměrných hodnotách. Pokud se hovoří o prohlubování sociálních rozdílů, musíme si uvědomit, že naše společnost stále patří mezi nejrovnostářštější. Příjmy nejbohatší pětiny obyvatel, převyšují příjmy nejchudší pětiny jen třiapůlkrát, což nás se Švédskem řadí na „špičku“ Evropy. Podle ČSÚ se pak tyto rozdíly v posledních letech naopak snižovaly.
Co se týče nárůstu státního dluhu, nikdo netvrdil, že se tento negativní trend z dob vlád ČSSD podaří zvrátit ze dne na den. A to ještě připomeňme, že ČSSD zvyšovala dluh v době globálního růstu, zatímco minulá vláda se s ním musela potýkat v době celosvětových hospodářských potíží. Úsporná opatření však vedla ke zmírnění tohoto nárůstu. Bez nich by státní dluh vzrostl o více než 200 mld. Kč a atakoval by hranici dvou bilionů korun. Náš dluh v přepočtu na HDP je o polovinu nižší než průměr EU. Nelze ani zpochybnit, že deficit veřejných financí se podařilo snížit na polovinu oproti roku 2009 bezpečně pod 3 % HDP.
Úsporná opatření se prováděla ze tří čtvrtin na straně výdajů. Nešlo však o žádné nepromyšlené škrty. Dokumentovat to lze na zvýšení prorůstových výdajů do vědy, výzkumu a vývoje či na podporu exportu. Zde dokonce oproti období vlád ČSSD o jeden řád. Taktéž kapitoly školství se úspory celkově nedotkly a její rozpočet se zvýšil o 14 mld. korun.
Co se týče daňové zátěže, ta stále zůstává pod průměrem EU, kde ji máme desátou nejnižší, i pod úrovní vlád sociální demokracie. Považovali jsme za menší zlo zvýšit zdanění spotřeby (což bylo obsaženo ve volebním programu a Bohuslav Sobotka lže, pokud tvrdí opak) než více zdanit práci, zdražovat pracovní sílu, a způsobovat tím růst nezaměstnanosti. Pan Sobotka také zapomněl zmínit, že za posledních pět let se natolik zvyšovaly daňové slevy, že nízkopříjmoví poplatníci a středněpříjmové rodiny s více dětmi vůbec neplatí daň z příjmů. Náš daňový systém jako celek zůstává stále progresivní a výrazně přispívá k výše zmíněnému rovnostářství.
Zařídit umělý a pouze krátkodobý růst ekonomiky na dluh je velmi jednoduché. My jsme se však touto cestou nevydali a mezinárodní srovnání hospodářských a sociálních nás utvrzuje v tom, že jsme učinili správně. Měl by si je prostudovat i Bohuslav Sobotka.
Helena Langšádlová, místopředsedkyně TOP 09
