První problém vidíme v nedostatečné flexibilitě a prostupnosti systému. Dnes vedle sebe existují různé produkty spoření na stáří, včetně doplňkového penzijního spoření a dlouhodobého investičního produktu. Jenže systém mezi nimi neumožňuje dostatečnou přenositelnost. Lidé v průběhu života mění své potřeby, příjmy i investiční preference. Někdo chce v mládí dynamičtější investici, později větší jistotu. Někdo chce využít předdůchod, jiný chce část prostředků spravovat jinak. Pokud ale mezi produkty neexistuje rozumná prostupnost, nevzniká dost silný konkurenční tlak, nevzniká dostatečná mobilita klientů a systém zůstává zbytečně zkostnatělý. Proto budeme chtít otevřít debatu o zavedení principu přenositelnosti doby spoření mezi DIP a DPS a také o umožnění přesunu části vlastních prostředků mezi těmito produkty bez penalizace. Ne proto, že chceme systém rozvolnit bez pravidel, ale proto, že chceme zostřit trh, zvýšit konkurenci a dát lidem větší svobodu rozhodovat o svých úsporách.
Druhý problém je nízká motivace mladých lidí a tady si opravdu nelžeme do kapsy. Ano, účast v systému je relativně vysoká, ale u mladých je pořád slabší, než bychom potřebovali. A hlavně je slabá intenzita spoření. NERV už dříve výslovně upozorňoval, že je třeba mnohem víc motivovat mladé a nízkopříjmové skupiny a že současný model podpory není v tomto ohledu ideální. Současná lineární státní podpora zkrátka není pro mladého člověka dost silným impulsem. Mladá generace řeší dostupnost bydlení, vysoké životní náklady, nejistotu prvních pracovních let a v takové situaci jí stát musí nabídnout motivační model, který je silný hned od začátku. Proto budeme chtít předkládat návrhy na motivační balíček pro mladé do 30 let. Tedy model, kdy místo dnešní standardní podpory dostane mladý člověk po dobu prvního roku výrazně silnější státní příspěvek, například ve výši 20 až 50 procent vlastního vkladu až do stanoveného limitu. A důležité je, že tento princip podle nás nemá platit u jen doplňkového penzijního spoření, ale i pro doplňkový investiční produkt. Nejde o rozdávání. Jde o to, aby člověk dostal silnou motivaci začít včas, protože každý rok na začátku znamená v dlouhém horizontu obrovský rozdíl ve výsledné částce.
Třetí problém je nevhodné nastavení investiční strategie. Současný systém často vede lidi ke zbytečně konzervativním rozhodnutím, a to i v situaci, že mají před sebou 20 nebo 30 let spoření.
Výsledkem je nižší dlouhodobé zhodnocení a menší objem prostředků ve stáří, a to je chyba systému, ne chyba občana. Za Starosty proto chceme, aby se více prosadil princip životního cyklu. Jinými slovy, mladý člověk má být ve výchozím nastavení veden spíš k dynamičtější strategii, protože má čas unést výkyvy trhu. Teprve s vyšším věkem má být systém postupně konzervativnější, ne obráceně. Dnešní praxe je v tomto směru příliš opatrnická a klientovi ve výsledku často spíš škodí.
Čtvrtý problém jsou poplatky a nákladovost. Jestli má být třetí pilíř skutečně důvěryhodný, nemůže být nastaven tak, že významnou část výnosu spolknou poplatky. Proto chceme otevřít debatu o úpravě maximálních poplatků, zejména o snížení maximální hranice u poplatku ze zisku na 10 procent při zachování principu. Tedy že se neplatí za pouhé dohánění předchozí ztráty. I tady nejde o přeregulování trhu. Jde o férovější nastavení podmínek pro klienta a o tlak na skutečnou konkurenci.
Pátý problém je nedostatečné využití role zaměstnavatelů. Aktuální data ukazují, že příspěvek zaměstnavatele pobíralo k 30. červnu 2025 ve třetím pilíři 1 287 708 účastníků. To je obrovský potenciál, ale zároveň to znamená, že významná část lidí tuhle podporu stále nemá. Přitom právě příspěvek zaměstnavatele je pro mnoho mladších a nízkopříjmových zaměstnanců jednou z nejdostupnějších cest, jak si vůbec na stáří začít spořit. To je možná nejdůležitější teze, kterou chceme dnes zdůraznit.
Nechceme, aby stát všechno reguloval, nechceme budovat další těžkopádný systém, nechceme lidem diktovat, jak přesně mají spořit, ale chceme, aby stát vytvořil takové podmínky, ve kterých bude trh opravdu soutěžit, produkty budou přehlednější, klient bude mít větší flexibilitu a mladí lidé dostanou mnohem silnější impulz začít včas. Jinými slovy, chceme vyšší flexibilitu spoření na důchod, chceme silný start pro mladé, chceme vhodnější investiční strategie podle životního cyklu, chceme nižší a férovější poplatky a chceme větší roli zaměstnavatelů tam, kde o zaměstnance stojí.
Třetí pilíř má zůstat dobrovolný a pokud má být dobrovolný a zároveň funkční, musí být daleko atraktivnější, přehlednější a výnosnější, než je dnes. Proto dnešní návrh podporujeme jako správné a potřebné narovnání jedné konkrétní nespravedlnosti, ale zároveň říkáme, že tím debata o třetím pilíři pro nás teprve začíná. Protože důchodová politika nemá být jen o opravování jednotlivých chyb, má být také o tom, aby si lidé mohli na stáří spořit v systému, kterému budou rozumět, budou mu věřit, a který jim opravdu pomůže vytvořit smysluplnou rezervu. Děkuji za pozornost.
