Mgr. Ivan Adamec

  • ODS
  • Královéhradecký kraj
  • poslanec
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 1,06. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

03.06.2021 23:34:00

Měli bychom bychom vrátit politice dobré jméno

Měli bychom bychom vrátit politice dobré jméno

Projev na 106. schůzi Poslanecké sněmovny 3. června 2021 k návrhu na vyslovení nedůvěry vládě České republiky

Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, vážený pane ministře,

vidím, že se tady za mnou změnilo obsazení, dovolte mi, abych také řekl pár slov k dnešnímu programu schůze k vyjádření nedůvěře vládě.

Já musím říct, já jsem opoziční poslanec a prostě jsem vyslovil nedůvěru poprvé vládě, podruhé a nejinak to bude i potřetí. Dneska jsem zaslechl tady a pak v médiích, že opozice tady dělá sabotáž. No, je to silné vyjádření pana premiéra a já musím říct, že se mýlí. Je to standardní situace v Parlamentu, je to standardní situace v obecním nebo krajském zastupitelstvu, když se mění poměry v těch orgánech. Tady Komunistická strana Čech a Moravy řekla, že už dále nebude podporovat vládu Andreje Babiše. To, že dneska odešli a jeli někam na výlet, tak ukazuje, že to nemysleli úplně tak vážně, že sice smlouvu vypověděli, ale ta podpora víceméně zůstala.

Musím říct, že mě mrzí takový ten odpor k tomu, že tady v Parlamentu se mluví a že vlastně tady diskutujeme. Já chápu, že možná to panu premiérovi nebo některým z vás připadá, že je to dlouhé, že tady zdržujeme, ale chci říct, že opozice také chce, aby se našim občanům v našem státě dobře žilo a také chceme rozvoj České republiky. Samozřejmě ty poměry jsou jiné, respektujeme výsledek voleb a znovu říkám, změnila se situace. Proto je naprosto normální, že jsme vyvolali dnes jednání o nedůvěře vládě. Takže žádná sabotáž to není, prosím. Je to prostě normální standardní postup opozice jak v Parlamentu, případě i v jiných orgánech jako je krajské zastupitelstvo nebo zastupitelstvo městské či obecní.

Dneska tady padlo hodně chvály, hodně kritiky. Je to v pořádku, vláda prezentuje své výsledky, chválí se, opozice kritizuje. Tady k tomu přibylo poslední dobou, poslední léta takové osočování, co, kdo, kde, jaká strana dělala na počátku tohoto století a dokonce na konci století minulého. Připadá mi to hodně nefér, protože řada z nás tady v té době vůbec nebyla, ta situace je naprosto jiná a myslím si, že bychom měli prostě se chovat standardně, neosočovat se a že bychom to měli vnímat tak, že nejsme nepřátelé, koalice versus opozice, že jsme političtí protivníci - a to je něco jiného přece. Přece se kolikrát spolu bavíme i mimo Sněmovnu, diskutujeme o těch problémech, které tu máme, a já musím říct, že se ukazuje, že padesát procent těch návrhů zákonů, které procházejí tady Sněmovnou, vlastně schvalujeme všichni.

V krajských nebo obecních zastupitelstvech je to dokonce větší procento. A je jasné, že prostě na řadu věcí máme jiné názory, a mě mrzí, že poslední dobou se stalo takový pravidlem, že když to déle trvá, že tady zazní z koalice, že my obstruujeme. No, tak když něco projednává koalice, tak diskutuje. Když chceme projednávat něco my, tak obstruujeme.

Já si myslím, že to tak není a že prostě v Parlamentu se mluví a je potřeba se s tím smířit, protože já jsem zažil na svých zahraničních cestách parlamenty, kde se vůbec nemluvilo, ale ty země nebyly demokratické. A když se mluvilo, tak jeden řečník a všichni tleskali - něco mi to připomíná tady někdy - ale prostě nikdo nekritizoval, nikdo se neodvážil říct slovo proti. Dokonce, když jste vešli do budovy parlamentu, tak vám najednou se sám o sobě vypnul mobilní telefon.

A teď se podívejme na některé problémy, které jsem tady chtěl zmínit. Dneska už jsme se tady bavili o dopravě. Já už jsem tady rozporoval, že nemá vůbec význam hodnotit, kdo kolik kilometrů v jaké době vybudoval - těch dálnic nebo železnic, že vzhledem k tomu, že ta příprava je hrozně dlouhá a trvá šest let, takže je lepší se bavit o tom, jak jsou ty věci připraveny, v jakém stavu je legislativa a co všechno je potřeba zlepšit, aby ta doprava se v České republice výrazně posunula k evropským standardům.

Musím říct, že je to trošku problém. Ministerstvo dopravy mělo malinko smůlu na obsazení těch ministerstev, respektive ministrů, kdy bývalo období, kdy ministři se tam střídali velmi často. A když se podíváte na tu situaci, která tady byla v našem volebním období, tak zjistíte, že vlastně došlo také v výměně ministrů a poslední ministr, pan ministr Kremlík odešel velmi neslavně ohledně elektronických vinět, respektive dálničních známek, kde absolutně nezvládli výběrové řízení na tuto novinku, a pan premiér Babiš zřejmě z důvodu nějaké personální nouze prostě pověřil ministra obchodu a průmyslu, aby byl zároveň ministrem dopravy.

A já si myslím, že je to trošku problém. A není to problém pana ministra průmyslu, obchodu a dopravy ve stávající době, ale je to problém pana premiéra, protože já vám něco řeknu. Ta doprava je natolik důležitá a tak složitá a Ministerstvo obchodu, průmyslu je ještě složitější a navíc v době covidové a postcovidové, kde tam, kde je spousta programů pro podnikatele, tak je práce tam hodně a není možné jeden den plánovat dálnice a druhý den připravovat výstavbu Dukovan. To opravdu si myslím, že možné není a že by to mělo být rozděleno tak, jak jsme prostě byli zvyklí, že bychom měli mít ministra dopravy, ministra obchodu a průmyslu.

Pak mi dovolte, abych tady kritizoval legislativu. My jsme tady udělali zákon 416 s poslaneckou iniciativou. Nemyslím si, že to je úplně šťastné. Já si myslím, že to jsou důležité věci. Už jsme ho i novelizovali, ale je to málo - chybí nám zákon o liniových stavbách. Ten prostě není a nebude. Stavební zákon, já se k němu vrátím za chvilku, tam je to taky velký problém. Pak vidím problém v organizaci výstavby a investic v oblasti liniových staveb, a to jsou organizace, které se nazývají Ředitelství silnic a dálnic. Jsou nevýkonné, pomalé, úředníci jsou velmi úředničtí, protože se bojí, a oni vlastně ani moc nemohou riskovat nebo vyvíjet nějakou iniciativu tak, aby ta výstavba, ta příprava té výstavby se urychlila.

Takže není všechno tak růžové, jak na první pohled vypadá, ale já to chápu, že ty problémy tam jsou, nicméně to, co se plánovalo splnit, tak je tak na půl cesty, a myslím si, že možná je to i proto, protože na to není dostatek času, protože pan ministr je prostě ještě ministrem průmyslu a obchodu. A tím ho tady vůbec nechci kritizovat, protože to není jeho problém, on byl pověřen panem premiérem. Je to problém pana premiéra a problém české vlády.

A teď mi dovolte se s vámi podělit ještě o jeden zážitek z poslední doby, který mě velmi překvapil. Možná byste si řekli, že jako opoziční zastupitel bych z toho mohl mít radost. Já vám řeknu, že nemám. A já vám řeknu, o co jde. My jsme tady schvalovali, jak bylo řečeno, jeden z nejdůležitějších zákonů České republiky pro toto období, nový stavební zákon. Pominu, jakým způsobem se dělala příprava toho legislativního procesu, kdo ho inicioval, na čí popud byly tlaky na to, aby se z toho stal státní úřad, to všechno pominu. Ale není to tak dlouho, co jsme tady o tom návrhu zákona hlasovali ve třetím čtení, a jaké bylo mé překvapení, když poslanecký klub, největší poslanecký klub, který má ministryni pro místní rozvoj, prostě tu ministryni přestal poslouchat. Prostě hlasoval proti ní v řadě případů.

A já říkám, že tohle není dobré, protože kdo je garantem toho vládního prohlášení a vládního programu? No vláda a jednotliví ministři. A když prostě poslanci řeknou, že ne, tak jako říkám, nemám z toho radost, protože pak tu vznikne něco, co vzniknout vůbec nemělo a ty následky mohou být docela nepříjemné pro nás pro všechny, protože jak já říkám, tak ďábel je vždycky ukryt v detailu. A ty pozměňovací návrhy nejsou tak nevinné, které se tady protlačily, jak by na první pohled vypadalo. To samé se stalo včera při třetích čteních, při zákonu o návykových látkách, kdy opět se situace opakovala, tentokrát s jiným ministrem.

Fakt z toho nemám radost! Nekritizuji to, jako opoziční poslanec bych mohl mít obrovskou radost, jak vám to nejde. Ale fakt nemám, protože to jsou nebezpečné věci. Ještě dovedu pochopit, když se neshodnete v koalici. Ale aby část koalice svého vlastního ministra tímto způsobem nepodporovala, mi připadá velmi nebezpečné. A něco to svědčí o stavu řekl bych vládnoucí většiny v tomto Parlamentu.

Dámy a pánové, nechci zdržovat tady, už toho máme všichni dost. Je krásný letní večer. Nicméně není to tak jednoduchá věc, nedůvěra vládě. Musím říct, že tato vláda vzhledem k těm problémům, které tady zazněly, já je nebudu opakovat. Nebudu opakovat, co tady říkali mí kolegové, co tady říkal náš pan předseda. Těch problémů je celá řada. Myslím, že posun v té politice je tady výrazně vidět. To, co by se stalo před deseti lety v této oblasti, tak by znamenalo automaticky pád vlád. Dneska se to přechází, dneska tady bojujeme za něco, co podle mě obhajitelné není. A myslím si, že bychom se měli všichni zamyslet, abychom do budoucna vrátili politice její dobré jméno a aby ti lidé, kteří vykonávají ty funkce, si také uvědomovali, že se zodpovídají českému státu a českému lidu.

Děkuji vám za pozornost a samozřejmě budu hlasovat pro návrh na vyslovení nedůvěry. Děkuji vám za pozornost.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama