Děkuji, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Skoro se mi chtělo říci, jaký je návrh zákona, taková je reakce Sněmovny. Ale samozřejmě každý na to máme trochu jiný pohled. A pan kolegy Výborný tady vlastně sdělil to, co jsem chtěl říct kolegovi Ferancovi vaším prostřednictvím. Že dobrovolně povinně to znám z jiného režimu, kdy jsme také dobrovolně chodili k volbám a povinně. A kdo tam nešel, tak z toho měl velký problém. Takže samozřejmě dobrovolně není určeno zákonem.
Ale já vám řeknu něco jiného. Já vám z vlastní zkušenosti také nebudu také říkat, kolikrát jsem vyhrál volby a kolik jsem za to měl procent. To si myslím, že si můžete zjistit někde na internetu. Ale musím říct ty reakce. Když jsem kandidoval poprvé do Senátu v roce 2002, tak jsem celých šest let pracoval zadarmo pro město a občané to vůbec nevěděli. Nikdo se o to nezajímal, bylo mu to naprosto jedno. Je zajímaly výkony těch funkcí, nikoliv to, co za to beru.
Poté jsem v roce 2013 kandidoval do Poslanecké sněmovny jako uvolněný starosta a musím vám říct, že lidé to věděli, opozice do mě střílela. A protože si mysleli, že třinácté místo na kandidátce je bezpečné k tomu, abych se do Sněmovny nedostal, tak to nebylo tak ostré. Dostal jsem se, kupodivu. Naši kolegové udělali chybu, napsali mě na kandidátku, neměli to dělat, situace se změnila. Pak byly další volby za čtyři roky a to už do mě stříleli všichni. A pokud novináři chtějí hledat záminky, tak vždycky mluví o kumulaci funkcí. Ale na voliče to nemá žádný vliv. Protože oni chtějí ty výkony.
A jen tak mimochodem. Já jsem strašně rád, že tady vystoupili zástupci Pirátů s tím, kolik kdo bere, za co bere a podobně. Znovu říkám, že mě se to netýká. Ale musím říct, že to je přesně o tom. Není to o té kumulaci funkcí, tak si to řekněme. Je to o té kumulaci peněz. Nazývejme věci pravými jmény. Ale já si myslím, že to takhle být nemá. Když se budeme bavit o kumulaci funkcí, ano beru. (Předsedající upozorňuje na čas.) Všichni budeme (?nesroz.) za šedesát procent.
