Nepodařilo se to zatím vlastně nikomu. Pokud chceme něco rychle měnit tady v Parlamentu, to je vždycky otázka. Já si myslím, že Werich měl krásné přísloví, že „všeliké kvaltování dobré pouze pro hovada jest“, a teď to nemyslím pejorativně, máme na to i jiné české průpovídky, které se tady neodvážím říct, protože už to jako není úplně slušné. A pokud chceme rychle měnit vlastně obsah takhle složité materie a zároveň proces jsme udělali tak, jak jsme udělali, tak si myslím, že ten výsledek nemůže odpovídat tomu, co si ti předkladatelé od toho (pod tím?) představovali.
Já si myslím, že rychle se dá udělat jednoduchý pozměňovací návrh poslaneckou aktivitou na konkrétní věc, která třeba trápí tu společnost, ale takhle složitou materii prostě dělat tímto způsobem nelze. Ale to už jsme tady kritizovali.
Já jsem chtěl jenom říct, že velký, hluboký omyl je, že Sněmovna může udělat něco rychle. Já si myslím, že to byl omyl i některých vlád. Vzpomínám si na vládu Miloše Zemana, legislativní smršť a podobně. Jak to dopadlo, všichni víme.
Já nechci tady brát iluzi předkladatelům, že to dopadne špatně. Jak jsem dneska poslouchal tu debatu, tak si myslím, že právě v té debatě je ten zakopaný pes, protože tady je spousta názorů, která spolu prostě nekoresponduje. Prostě to tak je. Někdo má ochranářské úmysly, hájit tu kterou skupinu našeho obyvatelstva, někdo zase říká, že prostě je potřeba ten proces zjednodušit a ne že každý by se měl k tomu vyjadřovat, když k tomu třeba vůbec se vyjadřovat nemusí.
Je tady řeč o ochraně památek a archeolozích. Tak já jsem dělal šest volebních období starostu tehdejšího okresního města a můžu vám říct, že střety s těmito skupinami odborníků byly fatální a někdy byly velmi zoufalé. A ono se to hezky rozhoduje za peníze těch druhých, fakt jo. A výsledek je samozřejmě velmi tristní. Takže je potřeba si vzít něco mezi tím, protože jako samozřejmě památky je potřeba chránit, archeologické průzkumy je potřeba dělat a nemůže to platit všechno ten investor. A nemůžou si vymýšlet na tato investora, jako jsem to v řadě případů zažil na vlastní oči.
Takže já to chápu, že tady jsou takovéto připomínky, že je snaha nějakým způsobem to vylepšit, ale jako většina kolegů z opozice, a možná i někdo z koalice, prostě ty obavy tady jsou, jak to dopadne. Protože já říkám, z titulu toho procesu, který tady probíhá, prostě to nemůže asi úplně dobře dopadnout.
Já bych chtěl říct jako zpravodaj našeho klubu Občanské demokratické strany, že my podpoříme řadu pozměňovacích návrhů, hlavně ty propodnikatelské, a i některé, které se týkají trošku jiného tématu, ale rozhodně ne všechny.
Co se týká závěrečného hlasování, tak já říkám, je to další pokus stávající koalice, tak ať si tu zodpovědnost za to vezme. Já si myslím, jakékoliv zdržování v tuto chvíli je špatně. Já jsem v prvním čtení říkal, že my obstruovat tento návrh zákona nebudeme, všichni víme, že to v pořádku není, že je potřeba s tím něco udělat. Byli jsme tady svědky i, řekl bych, nevybíravých způsobů, jak jsme všechno dělali špatně. Já si myslím, že to tak úplně není. Můžete dělat věci tak, jak vám dovolí složení Sněmovny. To je vždycky tak. Nebo složení Senátu, celého Parlamentu, jaká je společenská nálada a podobně.
Takže já bych to shrnul, kdybychom byli úspěšní při tom posledním pokusu, tak dneska tady nesedíme a dneska se tady nedohadujeme a dneska si tady neříkáme ty věci, které bychom si občas mohli říct někde úplně jinde a tady to brát ryze prakticky, pragmaticky a podle, řekl bych, podle toho tématu i odborně.
To se bohužel tady nestává. Tady vítězí občas emoce. To je politika. Já to chápu, nicméně pragmatismus musí být součástí každého rozhodnutí Sněmovny.
Chci říct jenom jednu věc. Dneska to hlasování dopadne asi tak, jak všichni tušíme. Nevím, jak o těch pozměňovacích návrzích. To se ukáže. Já už jsem tady říkal minule s nadsázkou, pojďme se vsadit, kdy se vrátíme opět ke stavebnímu zákonu. Nechci tady říkat, než se pětkrát oholím. To bych si fakt tady nedovolil říkat, i když teď jsem si to právě dovolil. Ale myslím si, že nějaký říjen, listopad, to určitě přijde na přetřes a budeme se bavit dále o tom, co s tím provedeme. Protože těch problémů, které nastanou po tomto schválení – to ještě nevíme, jak se k tomu zachová Senát, jak se k tomu zachová pan prezident – nastane celá řada, protože je to důsledek rychlého projednání.
Co jsem říct, co se týká projednání na garančním výboru, hospodářském výboru. Je pravda, že tam nebyla vyjádření konkrétních ministerstev, kterých se to týkalo. Na druhé straně ale bylo možno se tam zeptat těch zástupců. Já jsem se ptal několikrát. Víceméně debata proběhla a kdyby to bylo tak tragické, tak nepřijatelné, tak hospodářský výbor by to určitě odmítl. To se nestalo. To se nestalo, prošlo to, dneska vlastně máte – většina z vás – před sebou materiál, jak se hlasovalo. Věřím tomu, že vám všem pomůže se orientovat v této složité materii.
Zároveň mi dovolte, že bych chtěl poděkovat paní zpravodajce, protože to nemá jednoduché. Ještě dneska musela upravovat proceduru, protože těch věcí je opravdu hodně, je to složité. Chtěl bych poděkovat všem, kteří tady vystupovali, kteří se tady nebáli říkat své názory, ať se mi líbí nebo nelíbí. To je úplně jedno. Prostě diskuse tady musí proběhnout.
Co mi zbývá říct, že možná – ode mě to bude znít velmi zvláštně. Já bych fakt chtěl popřát vládnoucí koalici, aby to dobře dopadlo. Nechtěl bych, aby to bylo tak, jak to říkali sovětští (?) přátelé: Tolik jsme se snažili a dopadlo to jako vždycky. Děkuju vám za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ODS.)



