Mgr. Lubomír Metnar

  • BPP
  • ministr obrany
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -1,32. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

08.05.2020 13:06:00

Cílem zahraničních misí je stabilizace neklidných oblastí

Cílem zahraničních misí je stabilizace neklidných oblastí

Vláda schválila působení v misích v letech 2021 a 2022 s výhledem na rok 2023.

V pondělí 4. května 2020 schválila vláda návrh na působení sil a prostředků resortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v letech 2021 a 2022 s výhledem na rok 2023. Aktuální mandát schválený Parlamentem ČR pro roky 2019-20 vyprší dnem 31. prosince 2020.

Návrh zpracovaný společně s MZV vychází z priorit České republiky v oblastech bezpečnostních i zahraničně-politických a reflektuje také spojenecké závazky naší země v rámci mezinárodních organizací. Materiál zohledňuje také aktuální pandemii nemoci Covid-19, která může vést v některých oblastech ke zhoršení bezpečnostní situace.

„V následujících dvou letech chceme působit ve stejných zemích jako dosud, dojde ale k částečnému snížení celkových počtů. Cílem zahraničních misí je stabilizace neklidných oblastí, naši vojáci tam svou účastí přispívají k ochraně České republiky před terorismem a nelegální migrací. Zároveň svým zapojením dlouhodobě potvrzujeme pověst spolehlivého partnera v rámci NATO, EU i OSN,“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar. „Navrhované nasazení nijak nesníží ani neomezí schopnost Armády ČR přispět k řešení případných krizových situací na našem území.“

Prodloužit by se dle návrhu mělo působení v již probíhajících operacích a to v souhrnném počtu až 851 vojáků v roce 2021 a 946 vojáků v roce 2022. Je to tedy méně než letošní mandát, který umožňuje vyslání až 1096 vojáků.

„Z operací vedených NATO zůstává kromě Afghánistánu a Iráku naší prioritou mise eFP v Pobaltí, která je zaměřená na posílení kolektivní obrany. Nad rámec eFP chceme v roce 2022 již počtvrté šest měsíců střežit vzdušný prostor pobaltských spojenců. Z misí pod hlavičkou EU a OSN chceme nadále působit zejména v Mali. S letounem CASA hodláme pokračovat v operaci MFO na Sinaji,“ shrnul ministr Metnar.

Z hlavních oblastí působení českých vojáků je pro roky 2021-22 navrhovaný maximální mandát pro nasazení následující:

- v Afghánistánu (mise Resolute Support) 205 osob, nyní 390;
- v Iráku (Globální koalice proti Daesh a výcviková mise NATO) 80 osob, nyní 110;
- v misi eFP v Pobaltí 290 osob, nyní také 290;
- v Mali (výcviková mise EU a mise OSN MINUSMA) 135 osob, nyní 150;
- v operaci MFO na Sinaji 20 osob s letounem CASA C-295M, nyní 25;
- Air Policing v Pobaltí v roce 2022 - do 95 osob s pěti stroji Jas-39 Gripen.

Ve stávajících malých počtech by mělo pokračovat i působení příslušníků Armády ČR v operacích NATO, EU a OSN v Kosovu, Bosně a Hercegovině, na Golanech a v operaci EUNAVFOR MED ve Středozemním moři. Zastupitelský úřad v Kábulu bude nadále chránit jednotka Vojenské policie v počtu do 20 osob. Na vyžádání NATO bude stejně jako dosud připraven k maximálně půlročnímu vyslání do některé z operací Nasaditelný spojovací modul (DCM, jednotka zajišťující spojení a komunikaci mezi nasazenými jednotkami a aliančním velením) s až 56 osobami.

Plánované finanční náklady na zahraniční nasazení jsou nižší, než byly v předchozím mandátu. Předpokládaná maximální částka vynaložená na působení v zahraničních operacích činí 1,73 mld. Kč v příštím roce a 1,8 mld. Kč v roce 2022 (na roky 2019 a 2020 bylo plánováno 2,4 mld. Kč respektive 2,34 mld. Kč).

Materiál nyní projednají Poslanecká sněmovna a Senát Parlamentu ČR.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama