Podstata věci je ale jinde. Ústavní soud už po několikáté a stále důrazněji volá po změně jednacího řádu:

„Ústavní soud apeluje na zákonodárce, aby se zasadili o reformu jednacího řádu Poslanecké sněmovny, který v současné dysfunkční podobě umožňuje parlamentní většině prosadit zákony, přestože má k jejich přijetí dostatek hlasů, mnohdy jen za cenu jeho porušení.“

Nejde jen o jednací řád – těch faktorů je víc.

Nedostatečná ráznost při řízení schůze spoléhající se patrně na kultivované parlamentní chování poslanců, vychytralost opozice a její - až do machiavelisticky perfektní podoby vyvedené - umění využít (zneužít) jednací řád a jeho gumová místa na maximum, a naprostá neochota zakonzervované části koalice cokoliv změnit na statu quo – tyto tři faktory vhozeny do sněmovní míchačky se staly cementem, kamenivem a vodou – mixem, který zabetonoval parlamentní demokracii. Chyba přístupu je ale na všech stranách.

Před třemi lety jsme jako 3 političky @OchodnickaM a @MarieJilkova s tímto apelem přišly, ale nikdo nás nebral moc vážně. Politici ale mají témata nastolovat. Teď se z našeho volání po efektivní a moderní sněmovně stává naprostá nutnost a předvolební téma i dříve se zdráhajících politiků s vytetovaným inventárním číslem sněmovny.

Moderní sněmovna a změna jednacího řádu už není jen nějaká bláhová vizionářská představa partičky rebelek – ale urgentní nutnost. Pokud totiž zákon nezměníme, budou vládnoucí strany stále dokola nuceni ho porušovat a nevládnoucí strany budu opakovaně zatěžovat Ústavní soud svými totožnými stížnostmi.

Přešlapováním na místě se pod vámi postupně udělá díra a do té se padá. Cesta naší země by měla vést přesně opačným směrem.