Jedním z posledních hřebíčků do rakve občanů České republiky je pak sociální politika Ministerstva práce a sociálních věcí Mariána Jurečky. Oč překvapivější byla jeho nominace a nástup na toto ministerstvo, o to méně zábavné jsou výsledky práce pod jeho vedením. Tedy pokud se na věc nedíváme jako show v přímém přenosu s názvem: Farmář hledá… nebo taky pod heslem, pohnojím vše, co půjde.
Pokud tato vláda slibovala na začátku svého vládnutí, že v tom nikoho nenechá je potřeba důrazně a nahlas říct: Nechala v tom všechny! Tedy ne úplně. Vrátil se onen známý vtip z období Miroslava Kalouska, že se tady bude dařit lidem dobře. A v druhé ruce je velmi řídký seznam těch lidí, kterým se skutečně dařit bude. Máme tady aktuální tabulku dotací MPSV ČR na dotační titul „dotace poskytovatelům sociálních služeb s nadregionální či celostátní působností pro rok 2022“. Většina přiznaných dotací je proti roku 2021 snížena o 25%. K tomu si připočtěme 14% inflaci a rázem zjistíme, že pan asociální ministr vlastně potřebným lidem říká, podobně jako kdysi Divadlo Šimka a Grossmanna: Tady máš ode mne deset a pořiď si službu za 15. A těch 5? Ty si nechej od cesty. Byla by to náramná legrace a zábava, kdyby to nebyla holá pravda. Argument, že nejsou peníze neobstojí.
Vzhledem k tomu, že navyšujeme vojenské nákupy a pelášíme k 2%HDP výdajů na obranu, tak peníze někde být musejí! Ještě k inflaci. Průměrná míra inflace západních zemí je na polovině naší úrovně. Francie 4,8, Švýcarsko 2,5. V těchto zemích se vlády SNAŽÍ a ŘEŠÍ dopady krize tak, aby byly co nejmenší. U nás? Nic. Sliby. Za všechno může Babiš. Tato rétorika může fungovat týden, ale ne půl roku. Je evidentní, že tato vláda to nezvládá. Normální by bylo si to přiznat a požádat ostatní o spolupráci.
Financování sociálních služeb je jedním ze základních pilířů fungování sociálně spravedlivého státu. Jednotlivě nejde o částky, kterými se mohou potřební obyvatelé obohatit. Když se podíváme na web MPSV, tak se dozvíme, že cílem sociálních služeb je:
Zachovávat lidskou důstojnost klientů,
vycházet z individuálně určených potřeb klientů,
rozvíjet aktivně schopnosti klientů,
zlepšit nebo alespoň zachovat soběstačnost klientů,
poskytovat služby v zájmu klientů a v náležité kvalitě.
Už z formulace těchto bodů je zřejmé, že jde o osoby seniorního věku, osoby s postižením nebo jinými handicapy. Pokud se o ně mají příslušná zařízení a pečovatelé postarat v zájmu svých klientů a v náležité kvalitě, musejí k tomu mít dostatek prostředků. Pokud je nemají, systém nebude fungovat. A nebo se vrátíme k obecním pastouškám a ghetům, kde tito pro stát nepotřební (protože se o ně nestará) dožijí?
Ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka je možná úspěšný farmář. Není ale úspěšný politik a už vůbec ne úspěšný ministr. Navíc ministerstva, kterému nerozumí. Člověk, který žije ve víře a v souladu s Desaterem by měl myslet na ostatní a neměl by lhát. Ale pan ministr je farmář. Výsledkem jeho práce tak je, že toho zatím víc pohnojil, než zasadil. A systematickým hnojením zadusil i zaseté ozimy. Snad této rétorice pan ministr porozumí, je z jeho skutečného oboru.
Ministra Jurečku jsem samozřejmě okamžitě po zjištění skutečnosti o krocích směřujících k likvidaci sociálních služeb, písemně interpeloval a věřím, že se chytne za hlavu a stejně jako u pětitisícového příspěvku, který pohnojil, přehodnotí rozhodnutí svého ministerstva.
V opačném případě přijde kolaps a značné komplikace pro všechny občany, kteří potřebují pomoc sociálních služeb a jejich rodinám nezbyde nic jiného, než si službu náležitě zaplatit. Jednoduše další kudla do zad občanům od současné vlády.
