Po bezmála dvou a půl letech se dnes uzavírá moje mise na Ministerstvu zemědělství.

Když mě Marian Jurečka a předsednictvo KDU-ČSL v květnu 2023 oslovili s otázkou, zda bych se tohoto úkolu nezhostil, přišlo mi to jako bláznivá myšlenka. Po nelehkém rozhodování jsem to ale přijal jako velkou výzvu a zároveň odpovědnost vůči KDU-ČSL, vládě i celému sektoru zemědělství. Děkuji za tuto zkušenost.

Na prvním místě ale děkuji mojí rodině a dětem, které mě v tom všem nezištně podporovaly.

Upřímně přiznávám, že jsem měl obavy, jak si s tímto složitým resortem poradím. Své práci jsem se snažil věnovat maximum energie a úsilí. Bylo to náročné období plné kritických okamžiků – od demonstrací zemědělců, přes povodně v roce 2024, až po složitou nákazovou situaci kolem SLAKu či ptačí chřipky. A k tomu mnoho dalších výzev: legislativa, vyhlášky, náročná vyjednávání v EU i každodenní setkávání se zemědělci, potravináři a dalšími partnery.

Vždy jsme se snažili maximálně otevřeně komunikovat a hledat ta nejlepší možná řešení. Děkuji svému skvělému týmu na Ministerstvu zemědělství i odborné komisi v KDU-ČSL. Jmenovat jednotlivce nemohu, určitě bych na někoho zapomněl. Bez jejich práce a spolupráce bychom to nezvládli.

Jsem přesvědčen, že svému nástupci Martinovi Šebestyánovi předávám konsolidovaný resort v solidní kondici, na naši práci může dobře navázat. Přeji mu, aby se mu dařilo zemědělce spojovat, podporovat celý sektor i zpracovatele potravin, hájit rozvoj venkova a nezapomínat ani na zásadní výzvy v oblasti lesního a vodního hospodářství.

Loučení má být i o ohlédnutí. A jsem přesvědčen, že se nemáme za co stydět, jak na resortu “rozvoje venkova”, tak ve vládě jako celku. Díky Petru Fialovi, Markétě Pekarové Adamové, Vítu Rakušanovi a všem dalším kolegům. Byť to mnozí nevidí, podařil se velký kus práce a naši zemi předáváme v solidní kondici a s dobrými předpoklady dalšího rozvoje.

Mé další kroky se nyní plně soustředí na práci v Poslanecké sněmovně a odpovědnost vůči KDU-ČSL. Ze zemědělství ale neutíkám. Jako člen zemědělského výboru se budu i nadále aktivně podílet na jeho směřování, stejně jako se budu věnovat oblasti školství a vzdělávání, která je mi velmi blízká.

Na závěr chci říct jedno: jsme lidé chybující. Za všechny situace, kde se něco nepovedlo nebo kde bylo možné zvolit jiný přístup, se upřímně omlouvám. Ještě jednou děkuji svému týmu i všem, s nimiž jsem měl tu čest spolupracovat. Byla to pro mě velká zkušenost a často i velká radost.

Bylo mi velkou ctí!