„S prolomením těžebních limitů zásadně nesouhlasíme, stejně jako drtivá většina obyvatel severních Čech,“ uvedl Milan Šťovíček. „Navíc policejní odborníci upozorňují na prokazatelnou souvislost mezi zvýšením kriminálních jevů a rozšiřující se povrchovou těžbou, což je dáno většími možnostmi zaměstnávání méně kvalitních pracovníků. Jestliže pak těžaři argumentují jakousi nejistotou do budoucna, pak záměrně mlží. Stát totiž jasně rozhodl už v roce 1991, že zásoby uhlí za stanovenými limity mají být odepsány. Bohužel, Mostecká uhelná nedodala podklady nutné k tomuto odpisu a nejsou žádné sankce, které by k tomu těžařské firmy donutily.“

Vládní usnesení z roku 1991 vymezilo hranice, za které těžební společnosti nesmějí postoupit. Jen jedné ze tří našich hnědouhelných společností tyto limity vadí a vytrvale se snaží o jejich prolomení. „Lobboval jsem, aby vláda zrušila usnesení z roku 1991,“ přiznal ředitel firmy Czech Coal Luboš Pavlas. Pokud by se mu úmysl zdařil, doplatilo by na to zejména město Horní Jiřetín, které by zmizelo z povrchu, a Litvínov by se dostal na samotný okraj těžební jámy. „Pokud se podaří vládní usnesení zrušit, začneme teprve řešit, kam bude těžba pokračovat,“ zdůraznil šéf těžařské firmy. „Jestliže se ale situace nezmění, v roce 2013 se zastaví první skrývkové rypadlo, těžba Litvínovské uhelné začne klesat na polovinu a začne propouštění.“

Nad hrozbami nezaměstnaností Milan Šťovíček jen kroutí hlavou. „Nevěřme, že těžebním firmám jde hlavně o zaměstnanost,“ upozorňuje. „Jde jim zejména o to, aby došlo ke zhodnocení jejich akcií. A to by se stalo, jakmile by limity těžby byly prolomeny. Proto se budou o prolomení dál pokoušet, dokud se stát jednoznačně ve Státní energetické koncepci nepřikloní k námi podporované variantě, která s využitím uhlí za limity nepočítá.“