Stejně jako v minulosti se tak nabízí nejedna otázka. Potřebuje oblast kultury samostatné ministerstvo? Není efektivnější jej sloučit s jiným resortem? Navíc za situace kdy po rozbití československého státu se za dobu necelých 27 let v jeho čele vystřídalo 16 ministrů? Z pohledu délky působení v čele MK patří k rekordmanům Helena Třeštíková (nestraník za KDU - ČSL - 17 dní), Martin Štěpánek (4 měsíce) a Martin Stropnický (necelých 7 měsíců). Nebo zkusit zaexperimentovat a po vzoru vzniku ÚSTR vytvořit jeho bratříčka – např. Ústav pro ochranu zájmů české republiky? Kromě "správy" kulturní agendy by k jeho prioritám patřily citlivé otázky jakými jsou "nedotknutelnost Benešových dekretů", agenda "církevních restitucí" či ochrana státu proti vydávání restitučního majetku (Nadace knížete z Lichtenštejna, Německý řád a další).
Pro případné založení Ústavu pro ochranu zájmů české republiky by zbývalo vyřešit poslední, ale na první pohled nejdůležitější otázku. Kdo do čela tohoto ústavu! Vytáhne předseda Hamáček, který má s nominacemi bohaté zkušenosti i tentokrát z klobouku dalšího odborníka? Nebo svou radou přispěje ex- ředitel ÚSTR a "obhájce českých národních zájmů" Daniel Herman?
Občané jsou přesvědčeni, že oblast kultury stejně jako další rezorty si na svých místech odborníky zaslouží. Nejen z kauzy (ne)jmenování ministra kultury vzniká dojem, že jedinými kdo si tuto skutečnost neuvědomují jsou někteří hlavní političtí představitelé státu.
