Já jsem chtěl poděkovat na prvním místě osobně Andreji Babišovi v tom, že se zúčastnil a zapojil do práce koalice ochotných, to je potřeba říct. Bez toho totiž bychom byli v mnohem méně výhodné situaci než dnes. Je potřeba to umět ocenit, stejně tak chci ocenit, že se pan premiér zapojil do práce muniční iniciativy v tak rekordně krátkém čase. Kdyby tady spadl řetěz a přestali jsme dodávat Ukrajině, bojující Ukrajině, munici a přerušili ten řetěz důvěry s dárci, kteří do tohoto systému pomoci přispívají, tak bychom opravdu poškodili sami sebe. Bylo by to sebepoškozování České republiky. Z tohoto pohledu je potřeba ocenit, že pan premiér v tak rekordně krátkém čase se zapojil nejenom do muniční iniciativy, ale také do koalice ochotných.
To, co naopak považuji za hrubou chybu, je, že odmítl ručit za půjčku Ukrajině. Evropská spolupráce je založena na solidaritě. Ukrajina potřebuje urgentně naši pomoc. Teploty tam dosahují -20 stupňů pod nulou. Výpadky elektřiny postihují v podstatě všechny elektrárny, dodávky tepla skončily. Voda nefunguje, a přitom máme Ukrajinu, která navíc chce být součástí Evropské unie. Nechápu, jak je možné, že Andrej Babiš dokáže doma svým voličům vyprávět o tom, že on myslí hlavně na naše lidi, že mu leží na srdci osud našich lidí, a přitom neslyší to, že na frontě se válčí, a ukrajinský voják v zákopech nekňučí, přestože tam čelí arktické zimě. Naším úkolem je proto dělat naši práci a podporovat Ukrajinu tam, kde můžeme.
Proto považuji rozhodnutí vlády České republiky odmítnout ručit za půjčku Ukrajině za hrubou chybu a hrubě s tím nesouhlasím. V tom usnesení, které bylo přijato a které podepsalo jenom 25 států, to znamená bez Maďarska a bez Slovenska, je v bodě 16 napsáno, že Evropská unie je i nadále pevně odhodlána zajistit plnou odpovědnost za válečné zločiny a ostatní nejzávažnější trestné činy spáchané v souvislosti s válečnou agresí Ruska. Považuji za velkou chybu, že právě Slovensko a Maďarsko tohle usnesení, které mluví o spravedlivém šetření válečných zločinců, nepodepsaly. Jestli nás něco rozkmotřuje s našimi sousedními státy, je to právě nesouhlas v takto zásadních věcech, jako je vyšetřování válečných zločinů. Chci proto poděkovat za to, že Česká republika je součástí a podepsala a podpořila toto usnesení. Ale považuji za velmi vážné, že tam chybí ti, které považujeme nám za nejbližší.
Souhlasím s tím, co říkal pan vicepremiér, že totiž ten program SAFE, který je připraven na podporu obranného průmyslu, je programem, kterému se musíme věnovat mnohem víc. Musíme mít mnohem větší ambice, protože 2,5 miliardy, které jsme dokázali pro sebe vyjednat v minulém roce, je opravdu velmi, velmi, ale velmi málo, s ohledem na to, jak obrovský potenciál má náš průmysl, a náš obranný průmysl zvlášť. Souhlasím proto s tím, že je potřeba tady napřít velikou energii a oceňuji to, že to vláda bere za svoji prioritu.
Pan vicepremiér také mluvil o tom, že, a zmínil to půl větou, tak jsem to chtěl tady jenom podtrhnout, že součástí těch závěrů je také v bodě 29 boj proti dezinformacím, zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování. Mám za to, že na evropské úrovni si uvědomujeme nebezpečí s manipulací nebo související s manipulací s naší veřejností, je velmi správně a je dobře, že tento závěr podpořil zrovna Andrej Babiš. Ale myslím si, že když se podíváme na to, jaký typ dezinformací a manipulací předvádějí někteří členové této vládní koalice, tak bychom se měli oprávněně zeptat naší vlády, jakou má vláda České republiky strategii pro boj proti dezinformacím, zahraniční manipulaci a vměšování ze zahraničí. Není možné připouštět, že nějaký fyzikální zákon platí v Bruselu, a doma se budeme tvářit, že žijeme ve stavu beztíže. A právě tak na mě působí to, že to tady pan vicepremiér sice půl větou zmínil, ale je naším úkolem se ptát, co s tím vláda má za cíl dělat. Protože řešením není, jak budeme dneska taky diskutovat to téma, řešením není škrtnout veřejnoprávní média v naší zemi, protože jejich schopnost právě ověřovat informace a udržovat otevřenost veřejné debaty navzdory vměšování a manipulacím a dezinformací je mnohem větší než v případě některých komerčních subjektů, které zkrátka mají jiné zájmy než veřejnoprávní média.
Proto by mě opravdu zajímalo, jak tento závěr z Bruselu, ke kterému se zcela správně přihlásila, bude promítat do své domácí práce. My bychom se totiž mohli v opačném případě velmi rychle odcizit tomu, že budeme mít shodu na tom, co je pro nás důležité, kdo nás ohrožuje, co nás ohrožuje, a přitom tohle je základem schopnosti evropských států čelit nebezpečím a hrozbám. V té současné době plné mezinárodních krizí jich máme opravdu obrovské množství.
A nakonec jsem chtěl zmínit několik klíčových bodů z těch závěrů Evropské rady, které se týkají Blízkého východu. V souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2803 se Evropská rada shoduje na tom, že je třeba bezpečnostní prostředí v Pásmu Gazy stabilizovat mimo jiné zajištěním trvalého vyřazení zbraní Hamásu a dalších ozbrojených skupin nestátních ozbrojených skupin z užívání. V bodě 8 se tady pokračuje: V této souvislosti. Evropská rada opět potvrzuje pevný závazek Evropské unie k mezinárodnímu právu a k tomu, že bude prosazovat všeobecný, spravedlivý a trvalý mír, založený na dvoustátním řešení v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN, kdy dva demokratické státy, tedy Izrael a Palestina, budou žít vedle sebe v míru, v rámci bezpečných a uznávaných hranic. Evropská unie, tady se píše, přispěje k veškerému úsilí vyvíjenému v zájmu realizace tohoto řešení. V bodě 10 pokračuji: Evropská rada připomíná své předchozí závěry, přičemž zdůrazňuje, že je třeba zajistit rychlé, bezpečné a neomezené dodávky humanitární pomoci do celého Pásma Gazy a jejich nepřetržitou distribuci v potřebném rozsahu, mimo jiné prostřednictvím kyperského námořního koridoru, s cílem doplnit pozemní trasy v souladu s mezinárodním humanitárním právem. Evropská rada dále zdůrazňuje, že je potřeba umožnit OSN a jejím agenturám, jakož i humanitárním organizacím, nezávisle a nestranně pracovat. V této souvislosti Evropská rada vyzývá Izrael, aby neuplatňovala zákon o registraci nevládních organizací v jeho současné podobě. Evropská rada vyzývá k tomu, aby byl do Pásma Gazy umožněn zejména vstup základních produktů, například za účelem zajištění přístřeší, přípravy na zimu a zdravotnických potřeb.
Dále Evropská rada zdůrazňuje, že je potřeba, aby mezinárodní a regionální zúčastněné strany podpořily obnovu a rozvoj Pásma Gazy, a vyzývá Izrael, aby urychleně uvolnil zadržované příjmy pocházející z cel a poplatků a podpořil platnost bankovních služeb mezi izraelskými a palestinskými bankami, protože tyto prvky jsou nezbytné k zajištění řádného fungování palestinské správy a poskytování základních služeb obyvatelstvu.
A nakonec v tomto oddíle Evropská rada důrazně odsuzuje obrovský nárůst násilí páchaného osadníky vůči palestinskému civilnímu obyvatelstvu, mimo jiné vůči křesťanským komunit na Západním břehu Jordánu, včetně východního Jeruzaléma, stejně jako politiky nuceného vysídlování a anexí na tomto území a vyhrožování těmito kroky. Naléhavě vyzývá izraelskou vládu, aby dodržovala své závazky podle mezinárodního práva a palestinské obyvatelstvo na okupovaných územích chránila, vybízí izraelskou vládu, aby zastavila rozšiřování osad, jež jsou podle mezinárodního práva protiprávní.
Evropská rada opět vyzývá k zachování respektování statu quo posvátných míst v Jeruzalémě a rovněž vyzývá Radu, aby pokročila v práci zaměřené na další omezující opatření, tedy sankce vůči extremistickým osadníkům a vůči subjektům a organizacím, které je podporují.
Já jsem rád, že s těmito závěry Česká republika vyslovila souhlas, protože se tady jedná skutečně o otázku humanity. Děkuji.
