Mgr. Pavel Hofrajter

  • SOCDEM
  • mimo zastupitelskou funkci
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -1,41. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

Dotaz

26.01.2018 7:52:33 - Franta Chomat

Podekovani a jeste dotaz.

Dekuji Vam za odpoved. Trochu me prekvapila, o to vic potesila. Z toho pohledu, ze i mlady socialni demokrat, oboji zduraznuji, premysli nad podstatnymi otazkami spolecenskeho vyvoje a dokaze dojit k zaverum neovlivnenym soucasnou politikou strany. Na rozdil treba od mladych socialnich demokratu nebo pana Sedi, se kterym jsem si nekolikrat vymenil nazory, a ktery mi coby zahranicne bezpecnostni expert pripada jako slabsi odvar Gabala. A k tem dotazum. Z hlediska budoucnosti CSSD bude nadchazejici sjezd veledulezity. Vite, jaky bude pomer delegatu pozadujicich radikalni zmeny a tech, kteri preferuji jen ty kosmeticke? Jak silne je volani o posunuti strany vice doleva (viz. vase nazory)? Jste na sjezd nominovan? Uvazoval jste o tom, ze pokud vyhraje stavajici vedeni a kurz, zalozite s jinymi stranu novou, opravdu socialne demokratickou, zalozenou na pravde? Preji prijemny den a eventualne stastnou ruku ve volebni mistnosti.
ing. Frantisek Chomat

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

26.01.2018 16:33:01 - Mgr. Pavel Hofrajter
 Vážený pane inženýre,
současná politika strany - a nevztahujme to teď prosím jen k sociální demokracii - by neměla umlčovat, hanit ani znemožňovat svým členům možnost samostatně přemýšlet. Stejně tak se tedy může stát, že MSD podporují nějakého kandidáta, jiní v sociální demokracii podporují toho druhého. Názorová různorodost je velmi důležitá. Považuji za přínosné, aby i uvnitř soc. dem. bylo několik názorových proudů. Stranu to posouvá kupředu. Nebo by při nejmenším mělo. Ale navenek strana nesmí působit jako rozvrácená, s mnoha názorovými proudy. Navenek strana musí působit jednotně a silně.
Souhlasím s Vaším tvrzením, že nadcházející únorový sjezd je důležitý. Pevně věřím, že se díky němu atmosféra ve straně ,,pročistí", což je spíše zbožné přání. Ohledně delegátů - nemám představu o tom, jaký by měl být jejich poměr. Vaše rozdělení na ,,radikály" a ,,umírněné" mi připomíná situaci v soc. dem. roku 1921, kdy se od soc. dem. odštěpila KSČ. Já doufám, že strana vyjde ze sjezdu pokud možno jednotná a silnější. Já sám se sjezdu účastnit nebudu.
O založení jiné politické strany jsem nepřemýšlel. Ctím tradici 140 fungující, tradiční strany, s velmi bohatou historií. Žádná jiná nově vzniklá sociální demokracie by nebyla TOU soc. dem., ale jen levnou náhražkou a jmenovkyní. 
Stávající ,,kurz" soc. dem. je vynucen dobou. Víte, když v roce 1919, kdy se konaly první svobodné komunální volby v ČSR, získali sociálně demokratičtí kandidáti 32,5 % všech hlasů a o rok později, v roce 1920, kdy se konaly volby celonárodní, do Národního shromáždění,  získala sociální demokracie 25,7 % (cca 1.6 milionu hlasů). Sociální demokracie byla zárukou a byla oporou a podporou, na kterou se mohl občan první, samostatnosti čerstvě nabyté republiky spolehnout. Byla to sociální demokracie v čele s Vlastimilem Tusarem, který byl předsedou vlády v letech 1919 – 1920. V roce 1925 získala sociální demokracie 8,9 %. Byl to první propad, který sociální demokracie zažila. Ale tento propad je logický – ze soc. dem. se oddělila nově vzniklá KSČ (získala 13 % hlasů) a na politické scéně posílil obrovský hegemon – Agrární strana v čele s Antonínem Švehlou. Rok 1929 přinesl posílení sociální demokracie. Po velkých neshodách mezi Antonínem Švehlou a lidoveckým předsedou Msgr. Šrámkem byla země na cestě k předčasným volbám. Nakonec tzv. Panská koalice své období dovládla a ve volbách v roce 1929 získala sociální demokracie 13 %, agrárníci 15 % a komunisté 10,2 % hlasů. Budeme-li uvažovat, že po oddělení KSČ muselo dojít i k rozštěpení voličské základny soc. dem., je procentuální zisk soc. dem. pochopitelný. Po těchto volbách zasedl v čele senátu sociální demokrat František Soukup. V posledních svobodných volbách v roce 1935 získala sociální demokracie 12,55 % hlasů. Byla opět jednou ze tří nejsilnějších parlamentních stran.  Vyššímu zisku sociální demokracie v těchto volbách zabránil pouze vznik Sudetendeutsche Partei v čele s Konrádem Henleinem.

Z tohoto krátkého historického exkurzu vyplývá, že sociální demokracie, tak jako dnes, přicházela o voliče. A voliči se k ní vždy vrátili. Vrátili se proto, že sociální demokracie byla zárukou. Vrátili se proto, že sociální demokracie byla silnou, jednotnou, schopnou a otevřenou politickou stranou, která vždy pracovala ve prospěch národa. Sociální demokracie má před sebou těžkou dobu, ale pokud to strana přežije (a nevím, proč by neměla), tak z toho vyjde pro jednou opět silnější. 


S pozdravemPavel Hofrajter