Nicméně mi dovolte stručně říct, proč to souvisí s tím, co říkal pan místopředseda Havlíček, když hovořil o podpoře obnovitelných zdrojů. Jedná se o to, že jsme často dotazováni, odkud bychom chtěli financovat, která opatření by podle našeho názoru měla zásadním způsobem ulevit našim občanům, na které doléhají opravdové morové rány vyplývající ze stávající situace a z toho, že vláda pana premiéra Fialy pro ně nedělá v podstatě vůbec nic.
A jedním z těch možných zdrojů těchto peněz je právě i změna, která je relativně malá, parametrická a jedná se právě o změnu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Tento návrh už tady byl a já vím, že vláda, nová vláda s ním vyjádřila nesouhlas, respektive ho chtěla vzít zpět. Ale jenom chci připomenout, že se tady budou v těch dalších letech vršit stovky miliard korun na účet, který se jmenuje Modernizační fond. Modernizační fond vyjednala naše vláda v rámci Evropské unie a myslím, že úspěšně, protože máme tam druhou nejvyšší částku peněz ze všech deseti nebo možná dneska už jedenácti států, které modernizační fond mohou čerpat. A protože cena emisní povolenky je vysoká, tak samozřejmě alikvótně rostou i budoucí výnosy toho Modernizačního fondu. A když se podívám na to - a věřte mi, že hovořím opravdu z vlastní zkušenosti a myslím, že poměrně z velké zkušenosti jako někoho, kdo se na tom vyjednávání o Modernizačním fondu docela významně podílel, tak vím, že ten Modernizační fond kromě toho, že jsou tam takhle vysoké částky, tak má i nejenom ty skvělé vlastnosti, ale taky některé vlastnosti, které nám budou, i této vládě komplikovat život. A to je například to, že o jeho použití, těch peněz fondu, si nemůžeme jen tak rozhodnout my v České republice, ale že o tom rozhodnutí, jakým způsobem ho využít, také rozhoduje Evropská komise a Evropská investiční banka. A ta řekněme pružnost v tom rozhodování je poměrně malá, protože ten investiční výbor Evropské investiční banky nebo Modernizačního fondu zasedá, jestli se nemýlím jednou za půl roku, a když tam chceme něco změnit, tak je vůbec otázka, jestli máme šanci to změnit, ale minimálně tedy si dost dlouho počkáme na to, než ty peníze případně, pokud bychom je chtěli nějak využít jinak než třeba teď tato vláda chce, tak si na to poměrně dlouho počká.
Proto my chceme navrhnout a chceme diskutovat možnost, jak část těch peněz, konkrétně se opravdu jedná pouze na dva roky a pouze část těch povolenek, které dneska plynou do modernizačního fondu, jak využít jiným způsobem a právě je využít na opatření, která mají za cíl zmírnění sociálních dopadů rostoucích cen energií. Takže je to i možnost pro tuto vládu, aby dostala zpátky do ruky volné rozhodování o - znovu zdůrazňuji - velmi malé části fondu; usmívá se na mě pan kolega Král, a já chci znovu zdůraznit, což jsem několikrát říkal, že to v žádném případě nemůže ohrozit ty peníze, respektive efekt těch investic, které jsou dneska rozjeté. Protože když jsme začínali s Modernizačním fondem, tak jsme očekávali, že tam bude někde možná 150, 170 miliard do roku 2030. Dneska ty odhady jsou podstatně, podstatně vyšší.
Takže vím, jaké všechny výzvy jsou rozjeté v těch příštích letech. Vím, že jsou zcela pokryté a také ale vím, že by nebyl problém, aby část těch povolenek, které dneska do Modernizačního fondu plynou a o kterých si sama rozhodla Česká republika, že je do tohoto fondu dá, tak aby bylo možno je využít na účel, který je momentálně v této situaci naprosto zásadní, a to je, jakým způsobem znovu říkám ulevit českým občanům z hlediska obrovských sociálních dopadů, které na ně padají z důvodu rostoucích cen energií, které částečně samozřejmě v sobě zahrnují právě i cenu emisní povolenky, ze které je tento fond plněn. Takže to má naprostou logiku.
Takže jenom ještě jednou bych chtěl požádat o pevné zařazení tohoto bodu, tedy sněmovního tisku 154. A poprosil bych o jeho zařazení po bodu navrženém panem místopředsedou Havlíčkem. To byl sněmovní tisk 153 o podporovaných zdrojích energie a tam to bylo variantně čtvrtek nebo pátek.
Děkuji vám.
