Efekty vládních kroků - chudoba a podvázání konkurenceschopnosti | ParlamentniListy.cz

PaedDr. Alena Gajdůšková

Vždy na Vaší straně!

SOCDEM
Zlínský kraj
krajská zastupitelka

Návrh zvýšit DPH o 10% a současně snížit sociální odvody firmám je otevřeným přiznáním této vlády k tomu, že není ničím jiným než žoldákem finančních skupin a nadnárodních korporací. Ale šetřit peníze nadnárodním korporacím, bez toho, že by nastavila podmínky tak, aby ušetřené peníze investovali v ČR, je kontraproduktivní opatření. To snižuje konkurenceschopnost ČR. Předpokladem hospodářského úspěchu je sociální citlivost společnosti, její sociální soudržnost.

Daňová politika je jedním z mála nástrojů, které má stát k ovlivnění chování jak fyzických, tak právnických osob. Z tohoto důvodu také většina zemí EU má 1 - 3 sazby DPH.

Nízkou sazbu mají státy většinově tam, kde nechtějí klást bariéry spotřebě nebo naopak spotřebu podporují. To může být např. u dětského zboží, ve vazbě na propopulační politiku, sportovního nářadí ve vazbě na podporu zdravotní prevence nebo knihy a vstupenky na kulturní akce, protože společnost podporuje vzdělanost národa. Naopak vyšší sazbu nastaví tam, kde chce omezit spotřebu - u cigaret, alkoholu, ale např. i energií, jde-li o to zamezit plýtvání. Takto postupuje vláda, která má zájem na budoucí prosperitě národa.

Většina vlád, i těch méně osvícených, drží však v zájmu sociálního smíru a zachování koupěschopnosti obyvatel v nižší sazbě minimálně položky, které znamenají sociální citlivost, tedy položky v základním spotřebním koši - potraviny a léky. To jsou věci, které nejsou zbytné, tedy takové, které lidé nezbytně potřebují k životu. U nízkopříjmových skupin přitom tvoří až 90 % jejich výdajů. Pokud vláda této skupině navýší cenu těchto komodit o 10 %, nezbývá jim už nic na další výdaje. Odsuzuje je tedy jednoznačně do chudoby, kromě toho, že skutečně omezí jejich další koupěschopnost.

Je s podivem, že tato situace nechává klidné odbory, občany a především živnostníky.
Takto razantním zvýšením DPH, které v prostoru nijak neregulovaných marží bude mít za následek razantní zdražení, spolu se zaváděním dalších poplatků a snižováním příjmů velkých skupin ve veřejném sektoru vláda omezuje spotřebu, tedy ohrožuje zakázky především pro živnostníky ve službách a samozřejmě ohrožuje malé a střední firmy. Tím navozuje v ČR spirálu hospodářské recese přes všechen křehký růst především německé ekonomiky, na kterou jsme ekonomicky silně navázáni.
Sociální demokracie vyžaduje skutečné reformy, není proti investicím, ale předpokladem hospodářského růstu je podle nás sociální citlivost. To věděl už v minulém století T. Baťa.

Na závěr malý příklad dopadů zdražení:

Léky na vysoký tlak - cena toho nejběžnějšího Lozapu se v průměru zvedne o 37,- Kč, a u Micardisu, který je nezbytný pro některé pacienty, o 315,- Kč. U léků, kde není stanovena maximální výše, dojde ke snížení úhrad, tedy k navýšení doplatků pro pacienty. Připočteme-li k tomu zdražení potravin, dětských plen a dalších nezbytných předmětů denní spotřeby a odečteme-li částky, o které lidé přišli v důsledku snížení platů, je realitou, že Nečasova vláda posílá nejen doposud nízkopříjmové skupiny, ale i velkou část dosavadních středních vrstev do chudoby. To jsou sociální efekty vládního opatření (nelze použít slova reforma.)

Vyzývám proto vládu, aby přestala svými opatřeními ohrožovat sociální soudržnost a to v zájmu dalšího hospodářského a sociálního růstu, všech občanů, tedy i živnostníků a podnikatelů.