Ve stejný den v roce 1945 se v těchto místech shromáždili občané a členové partyzánských skupin. Došlo ke střetu se zuřivými Němci, kteří stříleli do lidí. Na místě zůstali ležet těžce ranění Václav Chlada a Václav Martan, dále byli lehce raněni Alois Henzelín a Karel Nový. Toto byli veškeré oběti květnového občanského odporu a partyzánských skupin Šumava II. a Niva, přičemž V. Chlada následně zemřel.

Německá nadvláda a protektorátní zřízení si v obci Čkyně a přilehlých osadách vyžádala mnoho obětí: čtrnáct židovských občanů bylo usmrceno v koncentračních táborech, jeden občan popraven, čtyři občané byli vězněni v koncentračních táborech, osm občanů bylo vězněno za protiněmecké aktivity či za přechovávání nadlimitního množství potravin v domácnosti.

Pietní akce měla připomenout, že Čkyně byla osvobozena Americkou armádou dne 6. května 1945 a že Československo bylo osvobozeno sovětskou a americkou armádou. Věnce položili a zdravice přednesli: místostarosta obce Čkyně Jaromír Kainc; podplukovník Vojtěch Plesník - předseda Sdružení válečných veteránů Jihočeského kraje, předseda jednoty Československé obce legionářské Vimperk a rytíř dělostřelectva.

Vděk patří všem

Spolupořadatel akce a zastupitel obce Petr Martan v projevu uvedl, že před 73. léty bylo osvobozeno celé české území sovětskou a americkou armádou. V posledních letech z důvodu politické nenávisti k Ruské federaci se zmiňuje pouze Americká armáda - je to však neúcta pro 144 000 vojáků z tehdejšího Sovětského svazu, kteří položili životy na území Československa. Bez nich by nebylo ani osvobození Čkyně Americkou armádou (116 padlých) a současnou úřední úřední řečí by byla němčina a děti ve škole by "hajlovali" při zahájení každé hodiny, jako tomu bylo 6 let ve čkyňské škole. Znám občany, kteří ještě dnes prožívají trauma při vzpomínce na některé horlivé české kantory, kteří řvali na děti: "Zvedni pořádně tu pracku, nebo tě jí urazím".

Česká identita opět v ohrožení

Naše národní identita je zeslabována multikulturní politikou Evropské unie, kterou určuje hlavně Německo. Mezi poslední projev patří "Nařízení EU o ochraně osobních dat". Dle něho mají být nepřístupné archivní dokumenty po dobu 100 let. Tímto mám vezmou možnost přístupu k velké části českého národního písemnictví a ve státních archivech bude možné číst jen spisy starší r. 1918, které jsou jen v němčině (do té doby jediná úřední řeč). My, Češi, jsme byli poněmčováni 300 let a dalších 6 let za Protektorátu Böhmen und Mahren. Teprve nedávno v Národním archivu jsem se dopátral po soudním spisu z r. 1943, kterým byl Miroslav Knotek ze Spůle odsouzen německým protektorátním soudem. Nikomu nic neudělal, jen vlastnil pistoli a za to mu byla sťata hlava.

Historické dokumenty musí zůstat lidem veřejně přístupné jako doposud a jakékoliv ukrývání historie na 100 let musíme odmítnout. Právě dnes - v roce stého výročí vzniku samostatné republiky a české řeči jako úřední - je potřeba znovu bojovat za zachování české identity.

Petr Martan

foto: B. Kubálek