PhDr. Josef Skála, CSc.

historik, publicista a editor revue Střípky ze světa
  • KSČM
  • mimo zastupitelskou funkci
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 4,22. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

Dotaz

13.09.2021 13:03:26 - Karel Kovanda

Americký brouk

Dobrý den pane Skálo,
na serveru Novinky.cz byl uveřejněn rozhovor s panem Filipem, kde mimo jiné byla uvedena tato odpověď:

Otázka:
Neměl jste skončit dřív, když se vám nedařilo?

Odpověď V. F. :
"Měl jsem to v úmyslu už dřív v roce 2016, ale o funkci ve vedení strany usilovali lidé, kteří by zahodili 25 let práce Miroslava Grebeníčka, Miloslava Ransdorfa nebo Pavla Kováčika, a to jsem nechtěl dopustit."

Pane Skálo, proč nikdo z členů KSČM na taková slova nereaguje takříkajíc chlapsky? U nás na vsi by za toto dostal facku, až by vzal druhou o futra.
Proč ho necháváte škodit straně bez trestu?
To už ve straně není nikdo kdo by toho amerického brouka zašlápal do země?
To Vaše stanovy neumožňují vyloučit člena, který stranu (možná i jen ze záměru, a né z hlouposti) poškozuje?

Děkuji za stanovisko,

S úctou
K. K.

Odpověď

20.09.2021 10:15:49 - PhDr. Josef Skála, CSc.

Nejste sám, komu je smutno při pohledu na lidi, co mlčí i k tak žalostnému lhaní. Filipovým rivalem na sjezdu v roce 2016 byla moje maličkost. Míla Ransdorf byl prvním ze všech, kdo řekli nahlas v médiích, že stranu mám vést já, a ne V. Filip. Zdůvodnil to srovnáním našich politických, odborných a lidských parametrů. V obsáhlém rozhovoru pro Lidové noviny. 

Když se Míla stal terčem intriky, zinscenované ve švýcarské bance, chování Filipova vedení se ho dotklo zvlášť bolestně. Za jednu z příčin jeho smrti v pouhých dvaašedesáti je v proslovech nad Mílovou rakví označily vdova Vlasta i dcera Aneta. O poslední rozloučení ve strašnickém krematoriu, nabitém k prasknutí, požádaly i mne. Na V. Filipa zbylo jen mlčení v auditoriu. Pasuje-li se na spasitele Mílova díla - obecně a dvojnásob právě proti mně - slušným lidem se z toho dělá nevolno. 

Nulové právo má ohánět se i Mirkem Grebeníčkem. Politicky a lidsky mu nesahá ani po kotníky. Mirek se v našem sporu na Filipovu stranu jaktěživ nepostavil. Zato my dva máme velice korektní, kolegiální a troufnu si říci i kamarádské vztahy.  

Pavla Kováčika odmítli dát na kandidátku sami členové strany z jeho rodné Vysočiny. Strouhat mu veřejně mrkvičku není můj styl. Vyhrát to naše parta, usilující o restart svižné levicové politiky, už na IX. sjezdu v květnu 2016, není dnes tak vážně ohroženo i vše, k čemu se hlásil Pavel Kováčik.  

Sobotní Právo se V. Filipa také ptalo, proč po tolika volebních debaklech kandiduje znovu do Poslanecké sněmovny. Odpověď zněla, že právě proto chtěl být sám až na druhém místě. Pravdou není ani to. O post lídra totiž velice stál, a ne že ne. Souboj o něj na krajské konferenci však prohrál v poměru 14 : 7 s Alenkou Nohavovou, předsedkyní jihočeských komunistů.     

Tak moc nepravd pohromadě ponouká skutečně i k různým emocím. Naštvanost umí dobíjet baterky, cestovní mapou však není. KSČM zachrání jen zásadní změna. Rád bych Vojtu vyzval i touto cestou, ať už jí nebrání.