historik, publicista a editor revue Střípky ze světa
Vyhlazovací tábor Osvětim – okupant mu říkal Auschwitz-Birkenau – osvobodila vojska maršála I. S. Koněva, jehož pražskému pomníku teď hrozí skandální deportace. 75 let od osvobození Osvětimi připomíná i známý německý týdeník.
Otevřený dopis vládě České republiky
Autorem je dělník a komunista. Privatizační vylomeniny se na něm podepsaly, tak jako na statisících. V posledních týdnech mne bombardoval trablemi, jimiž i na něj dopadá začínající krize v oboru, na nějž se český průmysl z velké části scvrknul.
Vina za další debakl v pořadí padá na jiné hlavy.
Psychopatům to vzdá jen bačkora.
Rozhovor Práva s Josefem Vojáčkem, generálním ředitelem Lesů České republiky (LČR), vyšel již počátkem dubna.
Ustavující kongres III. internacionály se konal počátkem března 1919. Do cesty, kterou nastartoval, nahlíží Larry Holmes, lídr americké Workers World Party.
Internetem to letí od neděle. Na videu, z nějž se už vylhat nelze. Končila demonstrace na Václavském náměstí. Rovných 80 let od Mnichova 1938.
„KSČM měli zakázat,“ řekl tam Babiš na kamery. „Komunisti, KSČM nemá na naši vládu žádný vliv.“ „Jestli komunisty někdo oslabil, pak to bylo právě ANO.“
Ta slova užil americký portál Reprieve U. S. V dokumentaci na téma věznice Guantánamo. Leží na kubánském území. Jenže na vojenské základně USA, která je okupuje „právem silnějšího“.
200 let od narození Karla Marxe bylo i podnětem sobotní konference v Praze. Na tucet okresních výborů KSČM ji, spolu s dalšími levicovými subjekty, uspořádaly pod názvem „Marx k dnešku“.
Démonizace bývala parádním klackem. Vynesla k moci i naprosté pitomce. Teď je berličkou politických »lúzrů«. Slouží silám, jež si to nezaslouží ani náhodou.
Komentář na facebookovém profilu k SPD
Jaro před padesáti lety vonělo nadějemi. Otázky, které nastolilo, měly hlubší kořeny. KSČ mířila k socialismu „československou cestou“.
Stanovisko KSČM k politické situaci
Marx zemřel právě před 135 lety. Byl to „především revolucionář. Boj byl jeho živlem“, pronesl nad jeho rakví Engels.
Na faře pobývá pastýř bohabojných duší. FARA je zkratkou amerického Zákona o registraci zahraničních agentů (Foreign Agents Registration Act). Platí už od roku 1938.
Teď je to hlavně o klání, kdo bude hlavou státu. O naší budoucnosti však rozhodnou i jiná utkání. To kolem českého lithia – a průvodních nerostů ještě větší hodnoty – právě vysílá znepokojivý signál.
Dva roky je to právě dnes. Když Míla Ransdorf zemřel, nebylo mu ani třiašedesát. Kdo všechno se na tom podepsal, je veřejným tajemstvím. Část mediálních hyen do něj kope i po smrti.
Kdo přišel do styku s filozofií, jíž nesmí „postmoderní“ galimatyáš přes práh, ví, jak parádní rozhlednou je dialektika.
