PhDr. Josef Skála, CSc.

historik, publicista a editor revue Střípky ze světa
  • KSČM
  • mimo zastupitelskou funkci
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 4,24. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

Dotaz

27.03.2020 9:27:07 - Patron

Dlouholetý volič

Kdy už začnete konečně něco dělat? Není o vás vůbec slyšet.

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

28.03.2020 20:20:13 - PhDr. Josef Skála, CSc.
Té výtce lze porozumět v dvojím smyslu - vůči straně, k níž patřím, či mně osobně. Pokud jde o to druhé, spolu s Lukášem Hromádkou, mým mladým, talentovaným a pracovitým stranickým kolegou, jsem se zapojil i do shánění ochranných pomůcek v ČLR a dalších zemích. Povedlo se nám najít a předjednat i čínské dodavatele technologií a spotřebního materiálu, které by umožnily roušky vyrábět plynule a ve velkém u nás doma a dokonce laciněji, než dovážejí-li se letecky. Dali jsme dohromady i partu, schopnou je obratem instalovat a rozjet výrobu na tři směny. To vše ale zatím naráží na byrokratickou netečnost a bubáky - a možná i ještě přízemnější pohnutky. I o tom je řeč v článcích, které vyšly včera ve dvou denících. V Haló novinách bez cenzury, kdežto Blesk vypustil nejen to, že jsme komunisté, ale i už odsouhlasenou formulaci o "radikálních levičácích". Mne z článku vyškrtl úplně. Naše společné úsilí s Lukášem má značný ohlas a podporu i na internetu a sociálních sítích. 

 V orgánech, rozhodujících o politice strany, nezasedám už skoro dva roky. Jsem znovu "marxista na volné noze", jak si říkávám žertem. Slovo si beru tam, kde mi je dají. V nezávislých rozhlasových stanicích (naposled např. v dvouhodinovém pořadu na www.svobodne-radio.cz tento týden), ale i na YouTube a v jiných médiích, kterým neporoučí "mainstream". Leccos z toho najdete i na webu www.nasrestart.cz", tedy stoupenců zásadní změny politiky KSČM. Právě teď pracuji i nad kolektivním stanoviskem skupiny lidí, které široká veřejnost zná a respektuje. K otázce, jejíž váha teď dramaticky poroste: kterým soukromým firmám lze a někdy je přímo potřeba přilepšit z peněz daňových poplatníků - a kterým naopak ani náhodou. Jinak bychom se totiž mohli, a to už docela brzy, ocitnout ve svěrací kazajce "řeckého scénáře".  

Zažíváme dvě krize v jedné. Pandemie totiž jen urychlila a dál vyhrotí i ekonomickou krizi, která byla na spadnutí už předtím. Tím větší a prolhanější je snaha svést na nákazu i tu. Nejde jen o cinknuté alibi. Sleduje i zákeřný praktický cíl - vnutit nám znovu takové "řešení", které zaplatí plebejská většina, kdežto viníci ekonomické krize se obohatí ještě víc. A právě to je hrozba, kterou teď musíme odhalit včas a co možná přesvědčivě. A proti asociálnímu, oligarchickému "řešení" razit demokratické a vlastenecké východisko z krize. V tom spatřuji svůj druhý základní úkol pro nejbližší týdny a měsíce. 

Vaše otázky však asi míří ke KSČM, a ne až tak ke mně osobně. Chce to změnu co nejdřív a z gruntu, máte pravdu. Za dnešní krize to už doslova bije do očí. Častušky "Jsem na vás hrdá, dodržujte vládní nařízení" jsou lidem pro smích, pokud je rovnou neurážejí. Fotky se ženami, šijícími roušky z utěrek a prostěradel, to nespasí. Od nás se čeká konkrétní pomoc a úderná politická stanoviska. A také jasné důkazy, že tolerance vlády není jednosměrnou ulicí. Že mají-li naši lidé řešení, kde to stát nestihá, umíme jejich krokům zjednat i náležitou pozornost a podporu, a ne že vůči ministrům děláme jen bezúspěšné pošťáky. 

Řídnoucí důvěru levicové veřejnosti by pomohly napravit i jiné věci. Jejich přínos může být sice jen symbolický, o to víc ale ukážou, kam patříme a s kým jsme solidární. Co třeba výzva, aby si horní patra moci - zákonodárci i exekutiva - dočasně snížili platy i různá náhrady? Nebo tlak na to, aby zaměstnanci státních úřadů a institucí, kteří nejsou zapojeni do boje s nákazou i jejími důsledky, vyrazili do boje za záchranu jehličnatých lesů. Ne snad jen do výsadby nových stromků, pokrývající mikroskopický zlomek kůrovcové zkázy, ale hlavně do záchrany těch porostů, které ještě vůbec není důvod odepsat. Postupy a prostředky, které to umí, jsou známé desítky let a v minulosti to prokázaly naprosto jednoznačně. Padne-li polovina českých lesů za oběť škůdci, s nímž si věděly rady už hájovny Marie Terezie, náprava bude mnohonásobně nákladnější - a navíc s velice nejistým přínosem i pro vodní bilanci naší země, vážně ohroženou už teď.    

V krizi je systém, který chceme změnit. Spravedlivý nebyl nikdy. Teď je však v pasti, nemající srovnání. Víc a víc selhává i v tom, co už jakž takž zvládal. Dnešní "elity" se doslova hemží i vyslovenými psychopaty. Komu marxismus není jen hromádkou povrchních hesel, ten ví a umí vysvětlit i lidem, kde se ta krize bere a kudy z ní ven. Teprve to bude náš vliv násobit. Pokud se s naším rodinným stříbrem zachází macešsky - nebo se ani neví, o čem je - hrozí nám ďábelský paradox. Právě doba, která nám má dát křídla, je totiž oškube dohola. Má-li z toho obavy už i náš dlouholetý volič, je to alarmující varování. Lidé jako Vy si takové zklamání nezaslouží. Tím víc dobíjí baterky nám, kdo chceme prosadit změnu. Tak, aby vrátila naděje lidem, kteří nám už mnohdy ukazují záda. A aby ji dodala i spoustě jiných. Držte nám palce. A v tom, co a proč byste chtěl jinak, neváhejte být i zcela konkrétní.