Ředitel hospice v Prachaticích
Legalizace konopí je „vděčným“ tématem pro novináře, politiky, uživatele, pěstitele i hospodské mudrlanty. Inu zakázané ovoce nejvíc chutná. Ve sněmovně se opět schyluje k jeho projednávání. Proč, kdy, kde, jak, kolik, za kolik?
V krajském zastupitelstvu jsme schválili opatření, jimiž pomůžeme Jihočechům, kteří jsou nejvíce ohroženi nadcházející krizí. Níže naleznete jeho podmínky.
Rostoucí míra inflace nás zasahuje všechny. Mocní i běžní lidé jsme se dostali na rozbouřené moře ekonomické neprosperity v subtilní malé bárce. Nadto námi otřásají hrůzy války na Ukrajině. Je snadné upadnout do strachu z chmurné budoucnosti.
Ukrajina a válka se v posledních dnech skloňuje snad ve všech pádech. Nabídnout uprchlíkům ubytování mohou jen někteří. Významná finanční podpora pro nízkopříjmové spoluobčany je nereálná.
Se službou či službami se setkáváme často. Ono slovo „služba“, či jeho odvozeniny, nás provázejí všude kolem nás.
Neziskovkou roku 2019 je hospic v Prachaticích.
Po nádherném babím létě je před námi pošmourný listopad. Jsem rád. Nejsou jen krásy a nádhery. Bez pošmourností krásy zevšední.
Člověk na prodej. Jeho orgány jako náhradní díly pro druhého, který dobře zaplatí. I proti jeho vůli. Ne, není to sci-fi.
Před několika dny jsem se zúčastnil v Poslanecké sněmovně semináře k návrhu zákona o tzv. Důstojné smrti.
To je otázka, jež přichází na mysl zvláště nyní v čase Vánoc. Máme je všude. V televizi, rádiu, reklamních letácích, ve výkladních skříních, v kostelech, ulicích, na náměstích, na limonádách, na ponožkách, ve slevě...
Co mají společného Marx, Lenin a Norské království? První polovina 20. století se současností? Víc, než si myslíme.
Téma hospiců je v posledním čase na výsluní zájmu prezidenta republiky i novinářů. Jedním z posledních počinů byl článek v MF Dnes ze dne 27.4. "Zeman úspěšně lobbbuje za nové hospice. Nemáme na to, děsí se církev."
