Už jsou to dva roky, kdy jsem do systému Poslanecké sněmovny PČR vložil novelu Zákona č. 3/2002 Sb. o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností ve znění pozdějších předpisů a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Ta reaguje na rizika vymývání mozků a radikalizace. Vztahuje se na všechny církve a náboženské spolky, mimo křesťanských a judaistických:
V § 6 o registrovaných církvích a náboženských společnostech, v bodu 6, zařadit odstavec b) ve znění /další bod přečíslovat/:
Duchovní a kazatelé církví a náboženských společností ze zahraničí jsou povinni před kazatelskou činností, misijní činností i před jinými formami veřejného vystupování a propagace svých myšlenek, absolvovat poučení o právním, kulturním a zvykovém prostředí ČR. Po tomto poučení jsou povinni podepsat čestné prohlášení, že nebudou vyvíjet na území ČR činnost v rozporu s těmito normami. Poučení, včetně čestného prohlášení, absolvují duchovní a kazatelé ze zahraničí na Ministerstvu kultury ČR.
V § 14 zařadit odst. 8 ve znění:
Ministerstvo kultury provádí poučení kazatelů, misionářů a dalších osob ze zahraničí, které chtějí v modlitebnách i jiných prostorách veřejně vystupovat. Poučení zahrnuje seznámení s právním, kulturním a zvykovém prostředí ČR. Součástí poučení je čestné prohlášení jeho absolventa.
V § 22 zařadit odst. 5 ve znění:
Ministerstvo kultury zahájí správní řízení o zrušení registrace církvi anebo náboženské společnosti, která umožní kazatelskou, misijní, anebo jinou veřejnou činnost osobě ze zahraničí, která poruší daná pravidla, respektive neabsolvuje na Ministerstvu kultury ČR poučení o právním, kulturním a zvykovém prostředí v ČR a nepodepsala příslušné čestné prohlášení.
V § 27, odst. 4, v bodech:
za slova … fyzických a právnických osob doplnit „se sídlem v ČR“
za slova dary a dědictví doplnit „fyzických a právnických osob z ČR“
Zrušit odstavec 8
Důvodová zpráva: Zkušenosti ze západní a severní Evropy ukazují, že je nutné účinně čelit radikalizaci evropských islámských obcí. K té přispívají hlavně duchovní ze zemí ortodoxního – vahhábitského anebo salafistického islámu. Některé státy, jako například Dánsko, anebo Rakousko, přijímají legislativní opatření k účinnější státní kontrole radikálních kazatelů ze zahraničí. Doporučujeme podobné řešení i pro ČR. I Česká republika má už s působením takových kazatelů své zkušenosti. V roce 2005 například jistý Samer Shehadeh za Saúdské Arábie v několika přednáškách v pražských islámských modlitebnách veřejně schvaloval sebevražedné atentáty Palestinců na izraelské děti.
10. a 11. února 2013 měl islámský kazatel z Velké Británie Haitham al Haddad v pražských modlitebnách, například v Blatenské ulici v Praze 9, tři přednášky o údajné nutnosti zavést v ČR vedle českého i islámský justiční systém. Za jeho krátkého působení v Praze vznikla tak zvaná Islámské komise pro rodinu. Ta měla mít pro české muslimy rozhodující pravomoci v oblasti rodinného práva, to znamená při uzavírání sňatků, v rozvodových řízeních … Podle Haddada „muslimové neuznávají české zákony“. Ve Velké Británii, kde působí nastálo, funguje již více než 85 civilních šaríatských soudů, přidružených k tamním mešitám.
Výše jmenované příklady jsou zdokumentovány.
Novela řeší i další problém – zatím nekontrolovaný příliv peněz z bohatých muslimských zemí do islámských obcí v Evropě. Podle Think–tanku Gatestone Institut islám pomocí přílivu peněz potichu mění společnost v mnoha zemích. V Německu chtěla Saúdská Arábie financovat výstavbu 200 mešit. Katar štědře sponzoruje univerzitu v Oxfordu, kde učí radikální islamista Tariq Ramadan, vnuk zakladatele Muslimského bratrstva. Malé království chce rovněž investovat 65 milionů dolarů na výstavbu pařížského předměstí.
A za třetí – chceme předejít nepříjemnému překvapení, že by současná anebo jiná vláda nepostupovala standardní procedurou pro přiznání zvláštních práv pro církve a náboženské společnosti. Pokládáme za systémové opatření odebrat Ministerstvu kultury, respektive vládě ČR, ustanovení o mimořádném přiznání zvláštních práv.
