Sám jsem na to před pěti lety opakovaně písemně upozorňoval ministra zemědělství Tomana i ředitele SZIF Šebestyána. Lidé, kteří nesou odpovědnost za to, že dotace přesto vypláceny byly, by měli být voláni k odpovědnosti. Stejně jako ti, kteří nedůstojně reagovali na dotazy novinářů.

Naše úřady opakovaně prokazovaly velkým "zemědělským" firmám "velkorysost", jdoucí za hranice unijních pravidel omezujících dotace velkým firmám. A není asi náhoda, že zmíněný bývalý šéf SZIF, který dotace administroval, našel po odchodu z fondu místo právě v jednom z velkých zemědělských podniků.

Tím, že Ministerstvo zemědělství tak dlouho váhalo – dle argumentů v textu i mého názoru bez legitimního důvodu – s požadováním vrácení neoprávněně vyplacených dotací, dostává kauza nejen nežádoucí politický nádech, ale fakticky komplikuje i možnost, aby stát miliardy, které nikdy vyplaceny být neměly, získal zpět.

PS: V této situaci není relevantní do jisté míry morální diskuze o tom, zda mají či nemají být tzv. "nárokové dotace" poskytnuty osobám se specifikovaným konfliktem zájmů. Pokud je právní stav zcela jasný a byl opakovaně potvrzen soudy, nemá to smysl. Právně vzato totiž v případě existence konfliktu zájmů nárok na dotace vůbec nevzniká. A pro ty, kteří v platné právní úpravě vidí útok jedné části politického spektra na představitele druhé, je třeba zopakovat, že jasná úprava konfliktu zájmů u dotací je součástí práva EU a jako taková je u nás rovněž závazná.