V této souvislosti je zajímavé poukázat na povinně vyrovnané hospodaření obcí a měst. Podle zákona musí tato část veřejného sektoru hospodařit s vyrovnaným rozpočtem již od roku 1993. Jistě, na obcích a městech neleží odpovědnost za hospodářskou politiku, ale utrácet by dovedly stejně velkoryse jako stát, kdyby k tomu měly srovnatelné příležitosti. Naštěstí nemají, a tak i uprostřed recese drží mnohá města své výdaje v rozumných mezích.

Dosud se nikdo pořádně nepodíval na to, jak zásadní limity to jsou. Například v Ostravě, třetím největším městě ČR, je letošní rozpočet zhruba 6,2 miliardy korun. To je o dvě miliardy méně, než si město plánovalo pro rok 2009. Je jasné, že dvoumiliardové snížení znamenalo výrazné škrty a nabízelo by se tedy utratit každou korunu, která zbyla. Přesto má Ostrava po prvním čtvrtletí roku přebytek hospodaření ve výši 218 milionů korun a navíc řádně splácí své dluhy, které představují 9,36 procenta z celkové hodnoty aktiv města. To vše při aktuálním výpadku příjmů z daní ve výši 105 milionů korun.

V součtu je to tedy dobrá zpráva o kladném vlivu povinně vyrovnaných rozpočtů na horké hlavy politických rivalů. Jako špatnou zprávu to může hodnotit snad jen Eduard Janota, který chce šetřit státní peníze mimo jiné tak, že podmíní prostředky pro obce a kraje tím, že komunální sféra dodrží plánované výdaje. Při rozpočtové kázni měst se však v této položce neušetří. Přinejmenším v případě Ostravy ne.