Lobbing v EU
Podle vás bruselské úředníky není snadné ovlivnit. Podle čeho tak soudíte? Lobisté se podle mě dostanou všude
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
Stát se úředníkem Evropské komise není jednoduché a kariérní řád Komise je poměrně propracovaný (viz. moje odpověď panu Kolouškovi zde). Úřednická místa jsou skvěle placená, a to tím lépe, čím je daný úředník pověřen větší odpovědností. V případě nějvyšších úřednických pozic jsou pak tyto platy na naše poměry skutečně astronomické. Tito lidé samozřejmě nechtějí riskovat ztrátu zaměstnání, která by je čekala v případě střetu zájmů nebo činnosti v zájmu nějaké lobby. Výjimky samozřejmě patrně existují ale jsou vzácné a pokud k nim dojde, jsou řešeny tvrdě a rychle.
Je tedy potřeba rozlišovat mezi slovem lobbing v evropském slova smyslu a českým pojetím a výkladem pojmu lobbing. U nás doma je lobbing chápán jako nějaká forma mafiánského organizovaného zločinu s cílem tunelovat nebo defraudovat peníze ze státního rozpočtu. V rámci EU je lobbing normální povolání, lobbisté jsou vysoce kvalifikovaní lidé evidovaní v příslušných registrech a s výbornou schopnosti vysvětlovat a argumentovat. Lobbistické agentury mají najmuty sdružení lékařů, ekologové, průmysl, prostě kdokoli, kdo chce prosadit na úrovni tvroby legislativy svoje zájmy.
Když jsem byl zpravodajem směrnice o nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem, navštívil jsem osobně budované úložiště v Gorlebenu, úložiště Richard u Litoměřic a jednal jsem s desítkami lidí od expertů až po zástupce ekologických iniciativ a energetiky. Všichni to byli vlastně lobbisté. Stejně tak ostatní rozhodnutí v evropských institucích mají své dopady na mnoho občanů a skupin s protichůdnými zájmy. Aby bylo možné dosáhnout co nejlepšího výsledku, je nutné tyto protichůdné zájmy pečlivě zkoumat na miskách vah a zvažovat optimální řešení. V tomto případě je lobbing žádoucí a má pozitivní dopad.
Občas ale taková ta česká představa o lobbingu prosákne prostřednictvím některých kolegů i do Evropských struktur, a pak samozřejmě následuje nepochopení a údiv ze strany kolegů ze západních zemí, zejména když některý z českých pravicových kolegů tvrdě lobbuje za automobilový průmysl nebo třeba za výrobce cigaret.
