Tvrdší přístup k řešení imigrace v Dánsku zavedla nová vláda vzešlá po parlamentních volbách v roce 2019. Dánská premiérka Mette Frederiksenová se k omezování imigrace zavázala ve své předvolební kampani, což jí pomohlo k vítězství a k získání postu předsedkyně vlády a od té doby imigrační politiku stále zpřísňuje. V dubnu Dánsko jako první evropská země neprodloužilo povolení k pobytu syrským imigrantům s vysvětlením, že část syrského území je již dostatečně bezpečná na to, aby se mohli vrátit do vlasti. Podle návrhu zákona schváleného minulý týden budou imigranti po příjezdu do Dánska zaevidováni a následně mohou být odesláni letadlem či jiným dopravním prostředkem mířícím například do Afriky, kde se dalšími procesy vyřizování žádosti bude zabývat partnerská země.

V zákoně se také uvádí, že imigrant může být ponechán v této třetí zemi i v případě, že bude jeho žádost o azyl vyřízena kladně. Podle AFP by mohla tento servis Dánsku zajišťovat Rwanda; hovoří se také o Etiopii či Eritreji. Dánská vláda tento návrh zákona schválila i přes to, že Dánsko celý proces deportace imigranta zaplatí. Je ale vidět, že zpřísněná imigrační politika se Dánsku vyplácí. Dánsko v roce 2020 registrovalo historicky nejméně žadatelů o azyl od roku 1998 (kdy se začal jejich počet evidovat ve statistikách), konkrétně jich bylo 1.547, což je téměř čtrnáctkrát méně než na vrcholu imigrační krize v roce 2015. Naopak některé země na jihu Evropy zaznamenaly v roce 2020 oproti předešlým rokům nárůst počtu imigrantů.