Přišli jsme o pěstování cukrovky, o cukrovarnický průmysl, o velkou část našeho chmelařství. Zemědělství jako jediný obor lidské činnosti cílevědomě a historicky využívá energii slunečního záření. Již od pradávna se lidé snažili využívat energii Slunce pro zajištění potravin, tepla i pro výrobu nářadí a nástrojů.
Během nespočetných generací zemědělci zkoušeli, kam až s intenzitou produkce na půdě i ve stájích mohou dojít, aniž by ohrozili dnes tolik proklamovanou a tolikrát porušenou trvalou udržitelnost. Máme celou řadu příkladů z dob minulých, ale i dnešních, kam až může dojít využívání přírodních zdrojů – dochází k trvalé devastaci území, ke vzniku pouští, k odlesňování obrovských území. Takto devastovaná území se mění na nehostinnou poušť. I v rámci evropského společenství velmi často dochází k devastaci přírody a krajiny, k jejímu odvodnění atd.
S jakými problémy se potýkáme my v České republice dnes? Kromě výše uvedeného, tak jako všechny vyspělé evropské země i náš venkov se potýká s problémy se stárnutím populace na venkově s vylidňováním venkova, stěhováním do měst a s nerovnými podmínkami pro mladé lidi ve městě a na venkově.
Platové podmínky zemědělců jsou podstatně horší oproti jiným profesím. Pro zemědělské podnikatele je velikým problémem, který stále narůstá, získat do svých provozů a na složité stroje vzdělané mladé lidi, odborníky.
Zároveň se naše zemědělství potýká i s problémy souvisejícími se zhoršováním klimatických podmínek, zvyšováním emisí, oteplováním klimatu, s častými extrémními klimatickými jevy, zhoršováním podmínek pro pojištění plodin a zvířat a s jeho zdražováním a se zdražováním vstupů do výroby obecně, při současné stagnaci a propadu cen zemědělské produkce.
České zemědělství od roku 1990 pracovalo v podmínkách, které by žádné jiné odvětví lidské činnosti nevydrželo, když pracovalo téměř dvacet let s minimálním nebo se žádným ziskem nebo dokonce se ztrátou a i dnes jsme v situaci, kdy zemědělské produkty zpeněžujeme pod nákladovou cenu.
České zemědělství díky nepromyšlené přístupové politice a díky korupci přišlo o některé obory ve kterých jsme znamenali špičku ve světě. Přišli jsme o pěstování cukrovky, o cukrovarnický průmysl, o velkou část našeho chmelařství, o sladovnický ječmen, naše pivovarnictví nám již nepatří atd.
Přišli jsme o špičkové vysoké školství v zemědělských oborech a značnou část výzkumné a vývojové základny zemědělství.
Každoročně se snižuje rozměr českého zemědělství a každoročně české zemědělství i přes platné zákony o zemědělství a ochraně zemědělského půdního fondu přichází téměř o 30 tis. hektarů zemědělské půdy.
Masivní dovozy ze starých členských zemí díky nerovné dotační politice likvidují cílevědomě české zemědělské podnikatele.
Na českém trhu jsou sice nezávadné potraviny z hlediska lidského zdraví, ale jsou nekvalitní a plné náhražek. V rámci přistoupení do Evropské unie jsme v mnoha případech museli Československé státní a oborové normy nahradit a slevit významně v kvalitě produktů.
Základní funkce státu byli do jisté míry narušeny. Ty nespočívají pouze v tom, že máme svoji státní vlajku, svoji národní hymnu, že máme svoje celistvé území. Základní funkcí státu je, že na svém území i v době největší krize a to jakékoliv, je schopen uživit své občany.
Proto chceme zabezpečit pro naše občany kvalitní a levné domácí potraviny, nechceme aby se díky levným dovozům sojového šrotu na krmení evropských i českých kuřat z Jižní Ameriky dále devastovaly jihoamerické pralesy. Nechceme, aby se do Evropské unie dovážely potraviny bez stejných pravidel chovu a kontrol produkce podle kterých se chovají naše zvířata, naše drůbež. Nechceme aby se z nejchudších zemí Afriky dováželo hovězí maso pod pláštíkem mezinárodní pomoci.
I čeští zemědělci od loňského roku jsou povinni dodržovat pravidla která platí v zemích Evropského společenství pod názvem Cross – Compliance, překládaná do češtiny jako „Křížová shoda nebo kontrola podmíněnosti“. Jde o systém požadavků na hospodaření který je součástí Společné zemědělské politiky (SZP) států Evropské unie a jeho vznik vyvolala zejména potřeba zdůvodnit veřejností zpochybňované dotace, které zatěžují rozpočet Evropské Unie z více než 50%.
Čeští zemědělci však kromě 18 směrnic a nařízení Unie zakotvených v systému Cross – Compliance čelí i naší národní legislativě, což obnáší v současné době dodržovat více jak 380 zákonů, vyhlášek a dalších předpisů.
Systém Cross - Compliance má zajistit dva základní cíle:
1. Přispět k rozvoji udržitelného zemědělství
2. Přiblížit SZP (společnou zemědělskou politiku) očekávání společnosti v širším měřítku
Podívejme se trochu blíže na výše uvedené dva základní cíle v současných podmínkách českého zemědělství a venkova.
Očekávání společnosti v širším měřítku – zejména můžeme mluvit o kvalitních, bezpečných a levných potravinách. Můžeme mluvit o zlepšování podmínek života lidí na venkově, o zkvalitňování životního prostředí, o všech problémech, které venkov trápí.
Zároveň ale musíme mluvit, o neustálém zvyšování tlaku na zemědělce, aby vykonávaly vedlejší činnosti, které přímo nesouvisí s jejich běžnou podnikatelskou prací a proti tomu musí čelit neustálému snižování dotací, které by vlastně tyto neoprávněné náklady měli zemědělcům pokrýt.
Doslova špatně a nerovnoprávně nastavené podmínky našeho vstupu do Evropské unie způsobily ztrátu konkurenceschopnosti vyspělého českého zemědělství i vůči našim nejbližším sousedům. Němečtí a rakouští podnikatelé v zemědělství mají oproti našim zemědělcům téměř dvojnásobné dotace a přesto že jsou jejich náklady na výrobu vyšší, mohou konkurovat na našem trhu právě díky dotacím, které se mají vyrovnat až po roce 2013. Polští zemědělci mají mnohem lépe vyjednané podmínky a stát za ně platí sociální a zdravotní pojištění. To je mimo jiné důvod, proč nejsme konkurence schopní v pěstování ovoce, zeleniny a jedlých hub.
Proto pokládáme za důležité změnit zemědělskou politiku a způsob podnikání v zemědělství.
Pouze intenzivním využíváním energie slunečního záření, tohoto věčného zdroje energie pro intenzivní zemědělství dosáhneme opět podmínek žádoucího rozvoje venkova a celého zemědělství.
Pouze vzdělaní odborníci v oboru se zkušenými praktiky jsou schopni naplnit a dodržet všechny normy a postupy, které vedou k udržitelnému zemědělství, k rozvoji, k zachování přírodní rozmanitosti a naší krajiny.
Chceme, aby byl důsledně uplatňován zákon na ochranu zemědělského půdního fondu, aby nejlepší bonity zemědělské půdy byly absolutně chráněny před zábory pro stavby skladů a dalších staveb. Chceme aby vynucené zábory byly nahrazeny rekultivací půdy a to v poměru 1:1.
Budeme rychle obnovovat učňovské, střední i vysoké školství v zemědělských oborech. Vždyť dnes již chybí celá generace mladých odborníků. Učební obory, střední zemědělské školství a vysoké školy dluží praxi za dvacet uplynulých let stovky mladých odborníků a výrobou aut se nikdo u nás nenakrmí.
Území České republiky je soustavně devastováno emisemi z energetiky 5,5 mil . t ekvivalentu CO 2 , dopravou 880 tis. t ekvivalentu CO 2 , která zatěžují území celé republiky. Chceme aby část neúměrných zisků z těchto oborů byla přesunuta na ochranu a rekultivaci devastovaných ploch, aby se zastavil nesmyslný a nebezpečný zábor kvalitní zemědělské půdy, jediný zdroj obživy obyvatel České republiky v době krize.
Chceme, aby nadnárodní řetězce nemohli dále podporovat pouze zemědělce a potravináře ze svých mateřských zemí. Musíme se postarat aby na našem trhu byly naše české a kvalitní potraviny. Povedeme kampaně cílené na kvalitu potravin, na obsahy náhražek. Budeme cílevědomě odhalovat nekvalitu, nedodržování norem, budeme nekompromisně trestat podvody v potravinářství.
Budeme podporovat nejúspěšnější model současného moderního zemědělství v Evropské unii. Model našich hospodářských družstev z období první republiky aplikovaný na dnešní dobu. Podpoříme model z pole až po vidličku u českých potravin a podpoříme vznik českého potravinářského řetězce. Budeme intenzivně podporovat a propagovat českou kvalitu doma i v zahraničí.
V současných podmínkách pokládáme za důležité podnikat v zemědělství třeba právě v oblasti obnovitelných zdrojů energie a pro nás velmi vhodné oblasti ve výrobě bioplynu, elektrické energie a tepla.
Zatímco úbytkem skotu a prasat vytváříme každý rok zásoby cca 2 mil . tun obilí, které nemá kdo spotřebovat a zemědělci je prodávají za 101 EUR, tedy většinou pod výrobní náklady, jsme schopni na těchto plochách vyrobit při zachování struktury výroby 4 - 5 mil . tun biomasy, která může sloužit jako zdroj pro výrobu plynu, elektrické energie a tepla a to o výkonu okolo 200 MW, při současném řešení celé řady problémů v zemědělských provozech.
Vyřešíme problémy s nitrátovou směrnicí, splníme některé úkoly kladené na zemědělce správnou zemědělskou praxí, podstatným způsobem zlepšíme a stabilizujeme ekonomiku zemědělských farem. Budeme se tím aktivně bránit snižování rozměru českého zemědělství a pomůžeme velmi významně rozvoji venkova i požadavkům Evropské unie na zajištění 20% energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020.
Právě proto, co bylo výše uvedeno, je nanejvýše důležité maximálně využívat energii slunečního záření, kterou nikdo neplatí a tak pro mnohé nemá žádnou cenu, což je však tragický omyl a vede k rychlému vyčerpání klasických zdrojů.Extrémní závislost na dovozu energie může mít velmi vážné negativní dopady i politické. Decentralizace zdrojů elektrické energie a tepla znamená nejen nižší náklady a ztráty na dopravu vstupů a nižší náklady a nižší ztráty při přenosu elektrické energie z místa výroby na místo spotřeby, ale zcela zásadní je právě trvalá udržitelnost takového zdroje, bezodpadová technologie environmentálně neutrální. Bioplynové stanice dnešní konstrukce jsou vysoce moderní technologické celky, produkující elektrickou energii a teplo. Přidaná hodnota takového zařízení je postavena na synergickém efektu při výrobě a přímém prodeji elektrické energie do místní nebo veřejné sítě a výroba a spotřeba tepla v místě vzniku. Výrobou a přímým prodejem elektrické energie bude dosahováno dobré efektivity provozu. Zároveň tento způsob podnikání v zemědělství vyžaduje intenzivní zemědělskou výrobu, právě kvůli dostatečné akumulaci energie slunečního záření v biomase.
Současná ekonomika zemědělského podnikání obalená stovkami předpisů a nařízeními, omezovaná desítkami a stovkami různých pravidel, majících ve svém důsledku pouze omezující dopady na zemědělské podnikání, nepřináší podnikatelům v zemědělství ani prostou návratnost vložených prostředků. Zemědělství jako obor se stalo závislé na dotační politice Evropské unie a není konkurence schopné na světových trzích.
Naše zemědělská politika musí vést k intenzivnímu a dlouhodobě udržitelnému zemědělskému podnikání a k získání konkurenceschopnosti i v rámci světového hospodářství. Dotace zemědělcům uhradí pouze více náklady spojené právě s dodržováním nadlimitních předpisů kladených na zemědělce v evropském prostoru. Tento program povede ke skutečnému rozvoji venkova.
V Dobříši dne 13.února 2010
Ing. Karel Vítek, CSc. v.r.
