Neumím si představit flagrantnější narušení demokratického řádu.

Nezpochybňuji právo prezidenta odpustit trest. Zpochybňuji právo kohokoliv zastavovat a mařit vyšetřování trestné činnosti a nalezení pachatele. To je důležité, jak kvůli obětem, tak kvůli systému, i když omilostníte pachatele, tak řádný proces alespoň zdokumentuje kde a v čem se stala chyba, kdo a jak ji zavinil. Zabránit došetření zvlášť závažných ekonomických kauz je něco nehorázného.

Samozřejmě v tomto smyslu by se měla změnit i ústava - aby příště již nikdo nemohl hromadně zastavovat vyšetřování souzení zločinů.

Dokazování mnoha kauz stálo společnost gigantické peníze - tahle investice je nadobro zmařená. V případě takových plošných amnestií mi uniká účel. K čemu je vlastně taková amnestie prospěšná?

Cílem ústavní žaloby na Václava Klause pro velezradu nebylo a není sesadit končícího Václava Klause. Žaloba shrnuje v několika bodech nekonání, nečinnost a bojkotování ústavního pořádku ze strany Václava Klause, jedním z hlavních bodů je samozřejmě amnestie. Cílem je princip - tedy to, že každý z nás, ani prezident, nesmí být bez odpovědnosti ke své zemi a nesmí pošlapávat právo. Ústavní žaloba má smysl v mnoha ohledech - je varováním nejen pro Václava Klause, ale i pro jeho nástupce, že jejich konání má a musí mít nějaké hranice, a že musí svou funkci vykonávat odpovědně.

Přeji ať se Vám daří.

Tomio Okamura