I.
Vláda Stanislava Grosse na návrh Bohuslava Sobotky 15. 9. 
2004 rozhodla o přímém prodeji státního podílu 45,88 procent akcií 
společnosti OKD společnosti Karbon Invest za 4, 1 mld. Kč. Bohuslav 
Sobotka byl v roce 2004 jako ministr financí zodpovědný za realizaci 
prodeje státního podílu ve společnosti Ostravsko-karvinské doly (OKD).
Evropská
 komise kvůli podezřelé privatizaci OKD 17. 11. 2005 vyzvala českou 
vládu k podání vysvětlení s tím, že se jí zdá být "velký rozdíl mezi 
cenami"- tj. mezi tehdy navrhovanými 4,1 miliardami Kč a 10ti 
miliardami, na které odhadla cenu podílu komise.
Problém s 
podhodnocenou cenou byl v tom, že stát - přesněji ministerstvo financí -
 v ocenění společnosti ať už úmyslně nebo z nedbalosti neocenilo přes 
dvě desítky dceřiných společností  a dalších nemovitosti, což později 
konstatoval ve svém posudku znalecký ústav NOVOTA.
Ministerstvo 
financí vedené Bohuslavem Sobotkou podezřelou privatizaci neprověřilo a 
naopak, uklidňující a nepravdivou odpověď pro Evropskou komisi nechalo 
vypracovat zástupce kupce (tj. Karbon Invest), advokátní kancelář 
Pokorný, Wagner a spol., jejímž bývalým zaměstnancem byl mimo jiné 
tehdejší ministr financí Bohuslav Sobotka. Spolumajitel kanceláře Radek 
Pokorný je dodnes blízký přítel Bohuslava Sobotky a bývá označován za 
kmotra, který Sobotku řídí.
Ministerstvo financí, pod hlavičkou 
Bohuslava Sobotky, 14. 2. 2006 poslalo Evropské komisi odpověď na její 
dotazy, kterou  zpracovala kancelář advokáta Pokorného, zástupce Karbon 
Investu, přičemž tato odpověď nebyla zcela úplná, respektive nebyla 
pravdivá a podle vyjádření advokátní kanceláře vyjadřovala pouze "názor 
klienta" - tedy  Karbon Investu, jehož zájem samozřejmě byl koupit 
státní podíl co nejlevněji
Když si ale Krajský soud v Ostravě při
 rozhodování o zániku a rozdělení OKD vyžádal v roce 2006 nový posudek, 
znalci z Ernst & Young přišli se zcela jinými čísly. Jmění celého 
důlního gigantu ocenili k 31. prosinci 2005 na téměř 52,34 miliardy Kč a
 tržní hodnotu samotného podílu státu vyčíslila firma Ernst & Young 
na 24 miliard Kč.
Škoda, která státu vznikla, je tedy zřejmě okolo částky 20 miliard Kč.
Celá
 transakce působí tak, že Bohuslav Sobotka, případně rovněž další 
členové vlády se mohli dohodnout s kupcem, aby prosazoval nejnižší cenu 
za OKD, neboli co největší ztrátu a škodu pro stát, který zastupoval.
Kauzou
 se údajně zabývá či zabývala policie, ta ovšem podle našich informací 
nikoho, ani Bohuslava Sobotku, neobvinila, ačkoliv jeho osobní 
odpovědnost a odpovědnost jemu podřízených úředníků vyplývá ze zákona č.
 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních 
vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
II.
Vzhledem k 
výše uvedenému oznamovatel tímto podává oznámení pro podezření ze 
spáchání trestného činu na neznámého pachatele a žádá prověření celé 
záležitosti a zahájení trestního stíhání.
Tímto oznámením 
oznamovatel zejména nabádá, aby orgány činné v trestním řízení 
prověřily, zda mohlo dojít ke spáchání trestného činu porušení 
povinností při správě cizího majetku, zneužití pravomoci úřední osoby či
 jiného trestného činu.
Oznamovatel dále nabádá orgány činné v 
trestním řízení, aby zvážily skutečnost, že osoby, které se mohly 
nezákonného jednání dopustit, jsou současně představiteli poškozeného – 
České republiky. Proto oznamovatel poukazuje na stanovisko Nejvyššího 
státního zastupitelství 1 SL 738/2009, sbírky výkladových stanovisek 
NSZ, poř. č. 2/2009, a nabádá orgány činné v trestním řízení, aby 
zvážily možnost ustanovit České republice opatrovníka.
Oznamovatel
 žádá, aby byl o konkrétních krocích orgánů činných v trestním řízení 
informován a o výsledku trestního řízení řádně vyrozuměn.






