A pak to může zase začít. Co mám na mysli? To, co tu už bylo za pánů Kalouska a Drábka, etalonů demokracie. Invalidé se rázem houfně uzdravovali, sebrali se peníze státní správě, prošustrovaly miliardy za nefunkční systémy SSP atd. Důchodcům se navýšili důchody o pár usmolených desetikorun.
A pro jiné zlaté padáky. Toto je demokracie, když bohatí berou chudým, zdraví nemocným? Je projevem demokracie stagnování domácí ekonomiky (viz vývoj HDP za ministra Kalouska)? Skupina poražených se opět cpe k moci. Bez zábran. Že je nikdo nechce (viz jejich volební výsledky)? Ani jejich známé praktiky (opět – viz jejich volební výsledky) nikdo nechce.
Co na tom, obstrukce přeci zmohou dost, aneb kdo chce – hledá řešení a kdo nechce – hledá důvody.
Jsou výroky smysluplné, méně smysluplné a prapodivné. Myslím, že myšlenka pana Bělobrádka patří kdo skupiny těch posledních. V České republice se zrodila úžasná novinka, nemajíc obdoby. A opravdu není náhodou, že se u toho opět zjevuje i Miroslav Kalousek, ten věčný turista mezi politickými stranami. Pánům v tuto chvíli postaveným „mimo běh událostí“ (kam se m.j. postavili sami a dobrovolně ), se zřejmě již stýská po moci. Mají mocenský absťák a už jim to asi nedělá dobře. Ona totiž moc chutná. A chutná opojně.
Mám také prima nápad. Zrušit volby, protože v té české politické taškařici, kdy i vzdělaní lidé vypouští do éteru takové absurdity, pozbyly smyslu. Což takhle, Vážení páni poražení předsedové, demokraticky zakázat kandidaturu KSČM a SPD, neboť nepatří „do party“, kazí skóre a komplikují dělení mocenských pašalíků. Co na tom, že poslanci obou zmíněných stran byli do Parlamentu regulérně zvoleni a to zcela v souladu se všemi zákonnými normami.
Ale kluci, co spolu mluví, si dokáží poradit. Mají to teď dost složité. Každý má své donátory v jiné lobbistické skupině a nikdo jim přece nedal do voleb prostředky proto, aby se nakonec nedokázali zmocnit moci. A poloprázdné pokladny politických stran hovoří výmluvně. Nejsou poslanci – nejsou peníze. Porovnejte počty poslanců oněch stran před volbami a po volbách…. Miliony jsou prostě fuč.
Historicky existovala různá uskupení. Třeba Bratrstvo kočičí pracky. Myslím, že když se Nobelovy ceny nedočkal prezident Václav Havel, může se jí dočkat česká supernovinka, uskupení Gang šesti (poražených).
Že je Vám něco divného? Pochopitelně, i mnou prostupují podobné pocity…. Totiž jak to bude se stranami tolik adorovanými volebními programy. Jak budou hledat průnik šesti volebními programy se sedmým, který to má vše přikrýt, tedy hnutím ANO ? Nevím, netuším, nechápu. Asi bude panem Bělobrádkem povolán Všemohoucí, aby vstoupil do jednotlivých partajních papalášů a rozžehl v nich plamínek dobra.
Povolební jednání čím dál tím víc působí dojmem trapné klaudiády, ve které všechny politické strany a hnutí hrají své podivné role a jejich šéfovémají červené klaunské nosy. A principál toho spolku, prezident Zeman, se na to dívá z hůry Pražského hradu. Jestli se baví nevím, ale klidný být nemůže.
Nevím, o čem se všichni stále do nekonečna dohadují, když se vlastně dohodnout nechtějí. Variant není přeci tolik. Namátkou, vláda ANO s Andrejem Babišem (tedy jediná možnost s SPD a KSČM po boku) či ANO bez Andreje Babiše - a tato varianta by zřejmě naše partajní bosse vyděsila nejvíc. Nic by jim nepřinesla.
Věřím v to, že prezident Zeman se nezachová podobně podle, jako v minulosti prezident Václav Klaus, který nepověřil sestavením vlády vítěze voleb. A tato varianta si pak vynutila několik měsíců jednání a skončila - pro získání většiny - nedůstojným nákupem dvou známých renegátů, pánů Melčáka a Pohanky.
Vládu podpíranou renegáty z jiných partají si snad nemůže přát nikdo soudný. Bylo by to ještě nedůstojnější, než probíhající vládní šaškování.
