Reforma trestního zákoníku jako nástroj ideologické represe

Vojtěch Mišičák

Pravda nesmí záviset na tom, komu bude sloužit!

BPP
mimo zastupitelskou funkci

Reforma trestního zákoníku jako nástroj ideologické represe

V květnu 2025 se česká politická reprezentace, pod rouškou „ochrany demokracie“, uchýlila k dalšímu kroku ve své dlouhodobé snaze kriminalizovat levicové myšlení a potlačit veškerou skutečnou opozici vůči kapitalistickému řádu.

Poslanecká sněmovna schválila úpravu trestního zákoníku, která má nově výslovně kriminalizovat propagaci „nacistického a komunistického hnutí“. Co bylo dosud vágním, ale flexibilním paragrafem o „hnutích směřujících k potlačení práv a svobod“, se nyní otevřeně mění v zákonný bič na levicovou kritiku systému.

Za tento krok hlasovali poslanci vládních stran – ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a také Piráti, kteří se tímto definitivně odmaskovali jako věrní služebníci systému. Představitelé vládního bloku se už ani nepokoušejí zakrýt skutečnost, že jejich pojetí svobody slova končí tam, kde začíná vážná debata o zespolečenštění výrobních prostředků, o třídním boji nebo o destruktivní roli kapitálu v současné společnosti.

Zatímco nacismus – zcela oprávněně – zůstává synonymem genocidy, válečných zločinů a rasové nenávisti, postavit vedle něj komunismus jako rovného viníka je hrubé překrucování dějin. Komunistické hnutí, přes své historické chyby a deformace v některých obdobích, především představovalo emancipační sílu, která po celém světě bojovala za práva pracujících, žen, kolonizovaných národů a chudých.

Tento legislativní zásah je dalším článkem v řetězu snah delegitimizovat jakýkoli politický směr, který se odvažuje zpochybnit kapitalistickou hegemonii. Přijetí zákona znamená otevřenou kriminalizaci komunistické ideologie – tedy ideologie, která staví zájmy většiny společnosti nad zájmy úzké elity vlastníků kapitálu. Znamená to také pokus o ideologickou cenzuru a vytvoření legislativní bariéry proti jakékoli snaze o změnu systému zdola.

V kontrastu s tímto represivním konsenzem parlamentních stran se vyjímá postoj hnutí STAČILO – jediné skutečné antisystémové síly, která dnes nabízí občanům alternativu ke stále autokratičtějšímu neoliberálnímu režimu. Hnutí STAČILO se nestaví pouze proti konkrétním selháním současné vlády, ale proti celému systému, který produkuje nerovnost, chudobu a destrukci přírody i lidských hodnot. Je to hnutí, které se nebojí mluvit o třídním útlaku, privatizaci státu, bankovní diktatuře či imperiální politice Západu.

Z marxistického pohledu je zřejmé, že jediná cesta ke skutečné svobodě nevede skrze falešnou pluralitu parlamentní demokracie, ale skrze vybudování radikální opozice, která nebude hrát podle pravidel nastavených buržoazií. Právě proto je dnes volba antisystémové opozice – konkrétně hnutí STAČILO – nejen politickým aktem, ale i morálním imperativem pro každého, kdo se nechce smířit s tím, že myšlení mimo kapitalistický rámec je de facto zakázáno.

Kriminalizace komunistické ideologie není ochranou svobody – je jejím popřením. Zákony, které si činí nárok na ochranu práv a svobod, ale přitom je samy omezují, slouží jen k upevnění mocenské hegemonie. Skutečná svoboda začíná tam, kde padne monopol kapitálu – a právě tuto cestu dnes otevírá hnutí STAČILO.

Vojtěch Mišičák, levicový aktivista