Hlavním důvodem návštěvy byla novela zákona na ochranu zvířat, kterou teď projednáváme ve Sněmovně. Původní vládní novela byla málo ambiciózní a neřešila některé zásadní otázky. Na Zemědělský výbor před druhým čtením zákona jsme proto sami předkládali několik pozměňovacích návrhů, jako např. zrušení klecových chovů slepic, zrušení výjimek pro zákaz vazného ustájení nebo zamezení mrzačení křídel ptáků.

Vládní poslanci ve výboru ale podpořili jen malý zlomek z těchto a dalších pozměňovacích návrhů. Zásadní změnu by měl přinést zákaz drezury volně žijících druhů zvířat v cirkusech a jiných podobných zařízení. Právě tento návrh vyvolal obavy, jestli by nemohl ohrozit činnost záchranných stanic. Zdála se být nejasná hranice mezi zvířetem volně žijícím a handicapovaným zvířetem, které je také zvíře volně žijící, ale v důsledku zranění, nemoci nebo jiných okolností je dočasně či trvale neschopno přežít ve volné přírodě. Odpověď jsme hledali ve vyhlášce, která definuje činnost záchranných stanic. Vyhláška sice naznačuje, že záchranné stanice se starají pouze o handicapovaná zvířata, ale znění v zákoně není zcela jasné, a tak si to ještě ověřím u kolegů z Ministerstva zemědělství.

Jsem rád, že jsem měl možnost vidět tolik zachráněných zvířat a stejně tak, že jsem měl možnost se pobavit o práci Petra Kolomazníka. Tahle bohulibá činnost ho baví, rozumí svému řemeslu, a na výsledku je to znát. Žeru jeho odhodlání své znalosti předávat a vzdělávat mladou generaci, aby ji ochrana přírody nebyla lhostejná. Jeho práce si cení i Piráti Praha 12, která záchrannou stanici podporuje.