„Před vypuknutím pandemie koronaviru se mohla užší regionální spolupráce na bázi Slavkovského formátu, V4 a dalších zdát nadbytečná. Přesto, že máme schengen a EU, které jsou pro nás klíčové, ukázalo se, že právě regionální spolupráci bychom v žádném případě neměli zanedbávat. Byla to intenzivní spolupráce zejména s našimi sousedy, která odblokovala např. cestování pendlerů, později otevřela hranice i turistům. Připomenu, že jako první jsme otevřeli hranice se Slovenskem, Rakouskem a Maďarskem, krátce na to také s Německem. Praktická spolupráce se sousedy nebo nejbližším regionem je velmi důležitá ať už z pohledu cestování, nebo v otázce volného pohybu zboží,“ shrnul význam širší regionální spolupráce šéf české diplomacie.
Jedním z hlavních témat ministerského panelu v rámci Bledského fóra tak byla např. větší ekonomická samostatnost Evropy v oblasti zdravotnických pomůcek a dalších strategických materiálů. „Rozhodně nechceme podporovat čistě národní protekcionismus, diskriminaci výrobků ze zahraničí. Žádná země nedokáže být v současném světě plně samostatná. Nemůžeme být ale zároveň v takové míře závislí na dovozu z Asie nebo jiných vzdálených destinací, pokud jde o strategické materiály. A já si myslím, že letošní jaro nám ukázalo, že zdravotnické pomůcky strategickým materiálem jsou,“ dodal Petříček.
Český ministr zahraničí se v rámci Bledského fóra sešel také bilaterálně s novým polským šéfem diplomacie Zbigniewem Rauem. Debatovali především o situaci v Bělorusku, ale také o česko-polském sporu kolem dolu Turow. „Jako tandem chceme být aktivní v EU, abychom dostatečně a účelně pomohli Bělorusku,“ vysvětlil Petříček.
