Podobně jako v posledních letech v celé republice, i hospodaření v lesích Pardubického kraje výrazně ovlivnilo přemnožení lýkožrouta smrkového (tzv. kůrovce) a taktéž velké sucho. Namísto plánované těžby tak naši lesníci povětšinou jen likvidovali množství napadených stromů. V uplynulých letech se v našich pardubických lesích těžilo prakticky pouze dřevo napadené kůrovcem a také stromy, zejména borovice, které uschly kvůli nedostatku vláhy. Jde tedy o těžbu tzv. kůrovcového dřeva a souše.
Espéďáci vysazují stromky
Důsledkem tohoto stavu jsou rozsáhlé holiny a akutní nutnost obnovy porostů. Skladba nově vysazovaných lesů by měla vždy respektovat konkrétní podmínky dané lokality a nové druhy stromů musí být vybírány tak, aby byly odolnější proti hmyzím škůdcům i proti suchu či větrným kalamitám. Zachování a obnova našich lesů je i jednou z priorit pardubické organizace hnutí SPD, a to nejen v souvislosti s nadcházejícími krajskými volbami. Naši členové se proto ve svém volném čase opakovaně účastní akcí vysazování nových stromů a obnovy našich lesů, někdy je i sami pořádáme. Víme dobře, že lesy a příroda hrají v našem kraji velmi důležitou úlohu a to nejen krajinotvornou, ekologickou či hospodářskou, ale také volnočasovou a rekreační, zejména v Pardubicích a jejich bezprostředním okolí.
U Opatovického nebo Dvakačovického kanálu
Dalším problémem podobného druhu je narůstající nedostatek vody, pitné i užitkové, což souvisí i s významným úbytkem vodních, zejména rybničních, ploch v našem kraji. Z někdejších 260 rybníků, které v okolí byly za panování Pernštejnů, jich máme už jen 52. Návrat k původnímu stavu je však víceméně nemožný. Torza a hráze někdejších rybníků sice existují, ale pokud není voda, nelze je obnovovat. Možná, že výjimka by se našla v okolí lokalit u Opatovického nebo Dvakačovického kanálu, kde je vody relativní dostatek. Klíčové je učit se zadržovat vodu v krajině – a podniknout k tomu veškerá potřebná opatření. Mělo by se tak stát i v rámci kompetencí a činnosti krajské samosprávy, což je priorita našeho, pardubického, programu v oblasti zemědělství a životního prostředí. Proto je i velmi důležité ochránit naší zemědělskou půdu z hlediska jejího rozsahu. V žádném případě pak nelze připustit její další zábor pro komerční výstavbu.
Parkoviště musí být vsakovací
Chybou je i přílišné odvádění vody kanalizací do vodních toků či řek. I to je právě jeden z důvodů vysušování krajiny. Při nové výstavbě tak musíme dbát i na zadržování odtoku dešťové vody. Kapitolou samou pro sebe je také nevhodná skladba zemědělských plodin v posledních letech a značný úbytek podzemních vod. Cestou k nápravě může být například omezení sekání trávy na velkých plochách či budování tzv. mokřadů, retenčních nádrží a jiných nových vodních ploch. Podstatné je i to, aby nově budovaná velkokapacitní parkoviště byla vsakovací a aby se nové budovy stavěly tam, kde to lze, s tzv. zelenými střechami. Budeme usilovat o to, aby města a obce měla v tomto směru od orgánů Pardubického kraje maximální podporu. Metodickou, odbornou, technickou i finanční.
Uhlíková neutralita? Jen na kšeft!
Problematiku životního prostředí nesmíme v žádném případě ponechat pouze v rukou zelených fanatiků, protože ochrana přírody a krajiny, úcta a pokora před nimi, jsou výsostně praktická a konzervativní témata. Nesmí se stát pouze předmětem ideologického boje nebo prostředím, kde se jednotliví aktéři rvou o miliardové evropské a jiné dotace, jako vidíme například u tzv. obnovitelných zdrojů energií, tzv. elektromobility nebo nejnověji u tzv. uhlíkové neutrality. Musíme se i vrátit k moudrosti a zkušenostem našich předků a stále hledat rozumnou rovnováhu mezi potřebami přírody a člověka s tím, že máme povinnost zemi, kterou jsme zdědili, předat našim potomkům ve stejném, ne-li lepším stavu. My v pardubickém SPD si vše dobře uvědomujeme!
Jiří Kohoutek
