Ing. Vladislav Vilímec

  • ODS
  • Domažlice
  • senátor
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 0,59. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

10.12.2020 18:43:00

Dokažme, že jsme skutečnými opraváři špatných zákonů ze sněmovny

Dokažme, že jsme skutečnými opraváři špatných zákonů ze sněmovny

Projev na 3. schůzi Senátu dne 10. 12. 2020 k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony


Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážené kolegyně a kolegové.

Předesílám, že se chci vyhnout silným expresivním výrazům na adresu balíčku a na kohokoliv dalšího, kdo s tím balíčkem je spojen. Nemyslím si, že je teď racionální předhánět se v nejsilnějších výrazech nebo hledat nějaká podobenství k tomuto návrhu zákona. Víte, zrušení superhrubé mzdy je přece jen už delší dobu spíše otázkou času. Institut superhrubé mzdy je používán od roku 2008. Byl zaveden v souvislosti se snahou o uzákonění tzv. rovné daně pro všechny druhy příjmů. Nakonec z toho zbyla pouze jednotná 15% sazba v případě příjmů fyzických osob, i to byl v té době obrovský posun.

Vzpomeňme si, že v té době vysokého progresivního zdaňování příjmů fyzických osob existovaly čtyři sazby daně: 12, 19, 25 a 32 %. Tehdy to byl obrovský posun. Ale vzhledem k tomu, že se jedná o 15% daň ze superhrubé mzdy, tak se nejedná fakticky o 15% zdanění, ale ta efektivní daň se pohybuje někde na úrovni 20,1 %. To už zde také paní ministryně, myslím, zmiňovala.

To je v dnešní době těžko akceptovatelné, a proto je namístě superhrubou mzdu zrušit.

Pak jsou tu ještě další věci. Superhrubá mzda, jak všichni víme, se týká toliko a pouze závislé činnosti. Proto 15 % ze základu daně například živnostníka není totéž, co 15 % z příjmu zaměstnance.

Pamatuji si, když se zaváděla superhrubá mzda. Bylo to v roce 2008. Debata probíhala v roce 2007. Jako bych v nějakém trochu jiném módu slyšel podobné názory tehdy těch kritiků k zavedení té 15% daně. Jako by se oživily tehdy ty obavy o to, že zadlužíme na generace veřejné rozpočty. Jakmile snížíme daňové sazby, tak že to postihne ty nejnižší příjmové skupiny. Jako bych to slyšel už v tom roce 2007.

Ano, když se podíváte racionálně na ten vývoj, skutečně v roce 2011 výnos daně ze závislé činnosti, v roce 2008 klesl ze 126 miliard na 111 miliard. Na částce 111 miliard, plus minus, se držel ještě nějakých pět, šest let, a podívejte se, kde ten výnos daně skončil v roce 2019. Na úrovni 219 miliard, tzn. téměř na úrovni dvojnásobku toho původního. To znamená, ukázalo se, že přece jen to daňové inkaso má nějaký vývoj. Tak, jak se zvyšovaly mzdy, tak se zvyšovalo i to inkaso.

Debata o vhodnosti rušení superhrubé mzdy je velmi zajímavá. Probíhá v odborné veřejnosti, probíhá v médiích, probíhá na politické scéně. Otázkou zůstává, kdy je ta doba vhodnější, nebo jestli je tato doba vhodnější nebo méně vhodná. Dámy a pánové, samotné rušení superhrubé mzdy přece nemusí nutně automaticky vést k většímu zadlužování. Vždy to musí být doprovázeno nějakou rozpočtovou disciplínou.

Pan senátor Fischer tady citoval dvě usnesení Senátu. Jednak ke zprávě Národní rozpočtové rady a i dalších materiálů, spojených s udržitelností veřejných financí. Jsou to usnesení, která jsem navrhoval jako zpravodaj těchto senátních tisků. I v souvislosti s případným rušením superhrubé mzdy neustupuji od těchto usnesení ani o píď. Stejně tak z tohoto místa vyzývám paní ministryni, aby dělala všechno pro to v intencích tehdejšího usnesení, aby zabránila postupnému riziku rozvratu veřejných financí. Nic na tom nemění rušení superhrubé mzdy. Myslím si, že toto musí stále akcentovat, ať již bude nebo nebude existovat superhrubá mzda.

Letos v souvislosti s krizí, kterou všichni prožíváme, se otevřela stavidla. Stavidla obrovských rozpočtových výdajů. V letošním roce po trojí novele zákona o státním rozpočtu došlo ke schválení 500miliardového schodku. V příštím roce schodku 320 mld. To určitě není žádný povzbudivý údaj. Přesto tato zpráva až tak velké emoce, a to je zajímavé, ve veřejnosti nepřinesla, na rozdíl od daňového balíčku a snahy o snížení daňového zatížení.

Současná krize nějaké impulzy do ekonomiky vyžaduje, musí být ale doprovázeny také eliminací zbytných výdajů, které žádný multiplikační efekt do ekonomiky nepřináší. Na ty výdaje jsme si zvykli a musí se postupně snižovat. Možná to paradoxně nakonec přinese to, že stát bude mít po určitou omezenou dobu méně peněz, méně příjmů. Samozřejmě takovým způsobem, kdy předseda vlády jako poslanec podává pozměňovací návrh na zrušení superhrubé mzdy a uvolnění rozpočtové disciplíny se to, jak se všichni shodneme, nedělá. Ale abych byl seriózní, i v roce 2008 návrh na nastavení jednotné 15% daně a zavedení superhrubé mzdy byl také podáván velmi nestandardním způsobem. Tehdy se tomu balíčku neříkalo daňový balíček, ale batoh.

Kritizuji pana předsedu vlády, kritizuji ministerstvo financí, že tímto způsobem s předkládáním tak významného pozměňovacího návrhu vyslovilo souhlas. Ale není to něco, co by tady v historii nebylo. To také musím připustit.

Novela zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, pokud zrušíme superhrubou mzdu v tom návrhu 15 a 23 %, tak s tím, ať chceme nebo nechceme, musí být spojena. Důležité je, aby ono snižování strukturálního deficitu vždy o půl procentního bodu skutečně reálně nastalo.

Podívejte se, původní zákon měl nižší ambice, to všichni víme. Je také evidentní, že Senát, pokud tento zákon nezamítne a bude jej chtít vrátit Poslanecké sněmovně, tak by měl mít snahu tento zákon opravit. Pokud ne, v tomto zákoně zůstanou vážné chyby. Já bych nenazval ten návrh z Poslanecké sněmovny paskvilem, to bych nechtěl tak nazývat, ale shodneme se na tom, že to překotné hlasování ve dvě hodiny v noci a desítky variantních návrhů vedly až k tomu, co dnes máme na stole.

Nakonec se z tohoto návrhu zákona, který skutečně měl řešit něco jiného, stal velmi důležitý zákon. Nenazval bych ho revolučním. Protože zase, co přináší? Přináší při racionální úvaze toliko snižování daňového zatížení v případě daně ze závislé činnosti. Nic více a nic méně. Není to žádná daňová reforma z roku 1992, jak si ji snad všichni pamatujeme. Je to bezpochyby zákon, ať si pan premiér povídá, co si povídá, který není na dva roky, který přináší trvalou úpravu. Koneckonců i z té legislativní úpravy to jednoznačně vyplývá. To, že dal nějaký politický slib panu prezidentovi nebo někomu jinému, to mě až tolik nezajímá. To je nějaká politická hra pana předsedy vlády.

Je jasné, že ten návrh zákona přináší dopady do územních rozpočtů, a to trvale. Proto je třeba namístě také trvale řešit rozpočtové určení daní. Nikoli se smířit s tím, co původně pan předseda vlády navrhoval s nějakou jednorázovou kompenzací ve výši 20 miliard, nebo dvoufázovou, nevím, jestli to myslel na rok nebo na dva roky. Je to v zásadě příležitost, když se na to podívám i z pohledu územních financí, příležitost i pro obce a kraje, tímto způsobem si do budoucnosti zajistit určité navýšení rozpočtového určení daní, které mohou zhodnotit v dalších letech. Protože předpokládám, že pokud na základě tohoto návrhu zákona, bude-li platit, se krátkodobě sníží daňové výnosy, dlouhodobě nakonec, a to jsem si jist, obce i kraje budou profitovat.

Obce a kraje určitě nejsou tím, pokud projde návrh, ať již hospodářského výboru nebo ústavně-právního výboru, případně ještě ten ambicióznější návrh, kdo by si měl zoufat nad tímto zákonem. Státní rozpočet musí být v pozornosti a je to výzva pro paní ministryni, aby skutečně hledala úspory ve výdajích státního rozpočtu. Je to v tuto chvíli nezbytnost.

Protože i pro paní ministryni i pro pana předsedu vlády platí zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Ten musí dodržovat a musí dělat všechno pro to, aby případná dluhová brzda, pokud nastane, tak nastala v nejbližší době. To, že pokud nemá v budoucnosti nastat, musíme provést důchodovou reformu, provést jiné reformy, to je nasnadě. Zatím nevidím na úrovni vlády, této vlády, ani předchozí vlády, snahu toto učinit, protože je to politicky nepopulární, ale pro další volební je to úkol, ze kterého se žádná vláda nevyviní.

Osobně k tomuto návrhu se stavím spíše pozitivně. Souhlasím s tím, aby se daně ze závislé činnosti snížily, aby se ta situace vyvážila jak na straně zaměstnanců, tak na straně samozřejmě živnostníků. To, že je tady určitá skupina lidí, která na tom nic nevydělá, je pravda. Ale to je skupina, která v současné době žádnou daň z příjmů fyzických osob neplatí. Tak ta na tom vydělat nemůže, to je také třeba uvést. Myslím si, že by to nemělo nijak přehlušit to naše rozhodování.

Vždycky u každé změny daní nějaká skupina na tom vydělá více, vydělá méně. Tento návrh je příznivý především pro středně příjmovou skupinu, tu bychom měli nejvíce podporovat. Osobně se mi moc nelíbí, že mezi 15% a 23% sazbou je 8% rozdíl. To se mi nezdá optimální, ale budiž, týká se to údajně jenom 80 000 lidí, kteří platí dnes tu solidární přirážku. Akceptuji to, že je tam 23 %, úplně se mi to nelíbí, ale obsahově se určitě ztotožňuji s tím, abychom paradoxně využili to současné covidové období, kdy se provádějí velké změny.

Kdyby byla normální situace, tak určitě paní ministryně tady bude sedět, bude počítat a bude říkat, nepřipadá v úvahu, nesouhlasím, je to propad 2 miliard, je to propad 1,5 miliardy. Pamatujete si, jak reagovala na naši snahu zrušit daň z nabytí nemovitých věcí? Naprosto nemorální daň. Jediným argumentem paní ministryně ještě před rokem bylo to, že tato daň přináší do státního rozpočtu 12,5 až 13 miliard Kč. Kdyby nebylo paradoxně to krizové období, které mě vůbec netěší, nikoho nemůže těšit, je to skutečně velký problém pro drtivou většinu lidí, tak kdyby nebylo toto covidové období, tak by nedošlo ani ke zrušení té daně z nabytí nemovitých věcí. To jsem si naprosto jist.

Politik by měl využít určité situace, která nastala, ekonomika potřebuje podpořit, vláda, nebo pan předseda vlády přichází s návrhem, který je sice tak podivně odpracován, na druhé straně je příležitostí pro to, abychom tu situaci využili. Já se budu snažit jako předseda hospodářského výboru podporovat návrhy, které přijal hospodářský výbor i ústavně-právní výbor. V tom návrhu zákona kromě zrušení superhrubé mzdy je celá řada dalších věcí velmi dobrých, zvýšení hodnoty odepisování hmotného majetku, mimořádné odpisy a další a další věci.

Pokud se nám povede ten návrh zákona opravit, tak si myslím, že naděje, které do nás veřejnost dnes vkládá, které očekává a které v nás klade, splníme. Dokážeme, že Senát je skutečným opravářem špatných zákonů, který přicházejí ze sněmovny. Nejsme schopni, nemyslím tím odborně, ale časově nejsme schopni tady vytvářet úplně zcela jiné koncepce daňových zákonů, to nejsme schopni. Od toho také Senát není, od toho je vláda, od toho je Poslanecká sněmovna. My jsme schopni a měli bychom být připraveni evidentní zmetky nebo nedokonalosti, které přijdou z Poslanecké sněmovny, opravit.

Já vás žádám, pokud nebude tento návrh zákona zamítnut, abychom společně tento návrh opravili do takové podoby, která skutečně bude prospěšná pro většinu občanů této země. Děkuji.

 
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama