Předstupuji dnes před vás v zastoupení pana premiéra a vlády České republiky, abych vás požádal o další prodloužení nouzového stavu o třicet dní. Nečiním tak rád, ale činím tak s omluvou a pokorou vůči vám poslancům i vůči všem lidem této země.

Předstupuji před vás ale také s čistým svědomím a svědomím toho, že nic jiného učinit opravdu nemohu. Celý tento rok, a v jeho druhé polovině zvláště, naše země i celá Evropa bojuje s pandemií koronaviru. Jedná se o biologický proces, který se všichni společně, napříč všemi zeměmi, snažíme ovlivnit, a daří se nám to zatím jen částečně. Jsme všichni na jedné lodi a rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou nevelké. Česká republika si v tomto boji nevede špatně, ale vyhrát ho může až s vakcínou, která k nám dorazí naštěstí již v následujících dnech. Mnoho se nám již podařilo. Jako první v okolních zemích jsme zavedli opakované populační testování, díky němuž se podařilo stabilizovat situaci v domovech seniorů. Smrtnost klesla o 20 %, a nejsme již na nejvyšších příčkách v tomto žebříčku.

Jako první jsme zavedli populační testování pro veřejnost, a od jeho počátku, tedy od poloviny prosince, jsme z populace identifikovali již cca 10 tisíc bezpříznakových jedinců, kteří by jinak nakazili své bližní. Ochránili jsme tedy desetitisíce lidí, kteří by se jinak nakazily. Daří se nám držet v křehké stabilitě nemocnice, zejména díky extrémnímu nasazení zdravotníků. Armáda, hasiči i policisté pomáhají zdravotníkům dnem i nocí v této těžké úloze. Máme jedny z nejpřesnějších dat v EU i na světě, pokud se týká informací o epidemii. Paradoxně nás to občas staví do složité situace, protože země, které tato data nemají, vypadají naoko lépe než, kteří přesně reportujeme pravdu. Podařilo se toho tedy opravdu hodně, ale zatím to nestačí.

Na druhou stranu vím, že jsou mezi námi stovky tisíc těch, kterým vzala pandemie práci, a kteří i přes snahu vlády mají významně omezený výdělek. Jsou to miliony těch, kteří nemohou normálně žít, kteří nemohou jít na pivo, kteří nemohou do divadla nebo na sport. Ale i v tom jsme na jedné lodi a podobně je tomu ve všech okolních zemích. Vím to, je mi z toho smutno a plně si to uvědomuji. Na druhou stranu si také plně uvědomuji, že musíme i nadále konat, a že musíme zatím stále dělat opatření, která bolí. Abychom je mohli dělat, potřebujeme k nim nouzový stav, jiná možnost bohužel není. Nacházíme se totiž v těch nejvyšších stupních rizika a potřebujeme opatření, která bez nouzového stavu možná nejsou. Proto vás nyní opakovaně žádám o prodloužení nouzové stavu o třicet dní, a věřím, že k dnešnímu rozhodnutí přistoupíte stejně zodpovědně, jako vždy předtím.

Dovolte mi nyní v detailech jen krátce zmínit údaje, které k tomuto požadavku vládu vedou. Detailní informace jste pak dostali ode mne i od Úřadu vlády v rámci přípravy na toto jednání. Proč je nouzový stav nezbytný pro další zvládání epidemie koronaviru? Bez nouzového stavu nelze v daném legislativním nastavení efektivně a rychle přijímat účinná protiepidemická opatření, zejména opatření, která vedou k omezení mobility obyvatel. Proč je nutné celostátně omezovat mobilitu obyvatel? Rovnice je velmi jednoduchá. Omezení mobility obyvatel plus omezení četnosti kontaktů se rovná zpomalení šíření nákazy. Epidemická situace neustále vykazuje velmi rizikové trendy a nelze vyloučit potřebu velmi rychlého zásahu i během Vánoc. Podpora nemocnic, sociálních zařízení apod.

Vývoj epidemie nabral růstovou dynamiku odpovídající současné době reprodukčnímu číslu 1,2 až 1,3. A je nutno zdůraznit, že počty nově diagnostikovaných případů narůstají. Narůstají sice také v důsledku úspěšně sílícího antigenního testování, což je žádoucí, ale je jednoznačně nutné, uvědomit si, že počty nově nakažených rozhodně neklesají. Zásadní je přitom dopad na nemocniční péči. Rizikový vývoj probíhá s různou intenzitou a s různými fázemi ve všech státech Evropy. A tyto státy přijímají různá opatření ve snaze zabránit právě zahlcení zdravotnického systému. Protože různé státy mají různou legislativu, na první pohled se mohou stát tato opatření různorodá. Ale uvědomme si, že většina těchto států využívá nějaké obdoby nouzového stavu. Například zákonem nastavený centrální lockdown a podobně.

Srovnáme-li opatření platná v okolních zemích, dovolte mi konstatovat, že například země skupiny V4 jsou na tom velmi podobně. Slovensko má nouzový stav. Maďarsko má nouzový stav. Polsko jej nemá, ale má celou řadu dalších omezení. Německo svému nouzovému stavu říká tvrdý lockdown, a je plánován až do 10. ledna. Rakousko má poměrně shodná opatření jako my, byť lockdown skončil 6. 12.

Španělsko má lockdown do května 2020/2021 a nouzový stav. Francie má nouzový stav, kterému říká sanitární nouzový stav do poloviny února. Belgie zavedla plošná opatření s rizikem možného zpřísnění. Nežádám tedy po vás nic, co by nebylo zvyklé a co by neprobíhalo v okolních zemích, protože i tam se šíří virus stejně, jako u nás. Srovnám-li procentuální přírůstek nově diagnostikovaných osob za poslední týden, zjistíme, a je to obsaženo i v materiálu, který máte, že je bezmála třicetiprocentní. Index rizika, který je kalkulovaný v rámci protiepidemického "psa" před několika dny dosáhl hodnoty 76 a indikuje rovněž zhoršující se epidemickou situaci, jakkoli vím, že toto skóre není jediným parametrem pro rozhodování.

Rizikovým faktorem je trvale nákaza zranitelných osob, zranitelných skupin obyvatelstva. V České republice stále registrujeme vysoký podíl i počet nákaz mezi seniory a obecně vysoký zásah zranitelných skupin. V současnosti jde nicméně zejména o důsledek komunitního šíření, protože počet infekcí v sociálních zařízeních výrazně poklesl díky tomu, že bylo aplikováno plošné opakované testování. A v něm bude potřeba pokračovat.

Počty nově diagnostikovaných seniorů stoupají, za minulý týden o 15 %. Zde si prosím povšimněme, že se jedná pouze o polovinu vzestupu v celkové populaci, což odráží právě tu efektivní strategii testování v domovech seniorů, ve které budeme nadále pokračovat. Zvýšené počty případů v těchto zranitelných skupinách nicméně představují potenciální riziko pro nemocniční systém, protože v této rizikové kategorii je pravděpodobnost hospitalizace až 30 %.

Celkové počty hospitalizovaných pacientů nyní kolísají kolem hodnoty 4500 a na intenzívních lůžkách leží kvůli této diagnóze kolem 700 osob. Další vývoj potřeby nemocniční péče je tedy rizikový a v některých regionech, jako například v Moravskoslezském kraji, se riziko již projevuje. Počty nově přijatých osob do nemocnic se nyní navyšují na hodnoty kolem 350 denně. Vývoj počtu nákaz v těch rizikových a zranitelných skupinách potom ukazuje na pravděpodobný další nárůst počtu hospitalizovaných až na hodnoty kolem 400. Naplní-li se rizikový scénář, potom koncem měsíce by v našich nemocnicích leželo až 7000 hospitalizovaných, z toho 1000 osob na jednotkách intenzívní péče. Jaký lze očekávat vývoj do konce roku, pakliže nedojde k jeho zvratu? Používaný model, který se bohužel velmi trefuje do dat, která následně vidíme, protože naše predikce je opravdu velmi přesná, hovoří o tom, že v případě, že nebudeme jednoznačně konat, potom ke konci roku bude denně více než 11 tisíc nových případů koronaviru. Je tedy třeba opět důrazněji zasáhnout.

Závěrem mi dovolte shrnout, že současný vývoj epidemie je rizikový a sleduje růstový potenciál ,který je srovnatelný s většinou států Evropy. Proto žádáme i opatření, která jsou srovnatelná s většinou států Evropy. Dynamika šíření nemoci narůstá, zatím se však nepromítá stejnou měrou do zátěže nemocnic, a to je třeba udržet. Počty hospitalizovaných jsou zatím víceméně stabilní, byť existují rozdíly mezi regiony.

Kromě denního sledování všech významných rizikových ukazatelů existují dva hlavní nástroje, jak omezit šíření nákazy: Opakované antigenní testování a důsledná příprava na přicházející vakcinaci. Abychom byli schopni toto všechno zvládnout, je potřeba pokračovat v nastavených protiepidemických opatřeních. Opakované testování antigenními testy již prokázalo svoji účinnost. Víme, poté co v současné době disponibilní vakcína prošla klinickým testováním s více než 40 tisíci osobami, že její účinnost je zhruba 95%. Je tedy patrno, jakým směrem se ubírat, je tedy patrno více než malé světlo na konci tunelu. A do té doby je potřeba dodržovat a mít možnost zajišťovat omezení. A k tomu současné úrovně rizika potřebujeme nouzový stav.

Proto si vás dovolím, jak jsem řekl na začátku svého sdělení, požádat o prodloužení nouzového stavu o 30 dní, a to s vědomím všeho, co to sebou nese.

Děkuji vám za pozornost.