Manuskript autora Jaroslava Haška, nechtělo žádné nakladatelství v Československu příjmout. Jednalo o celou řadu výhrad: „nechutná pornografie“, „hanobení českého národa“, „nepřípustné vulgarizmy“, „Žižka a nikoli Švejk“ atd.

   Haškovi přátelé, František Sauer a Václav Čermák tedy založili vlastní nakladatelství a začali publikaci distribuovat. Ovšem knihkupci ono nové nakladatelství neznali a odmítali s ními uzavřít smlouvy... Nezbývalo než prodávat knihu v sešitových vydáních po hospodách.  

Obrat nastal až když Hašek 1921 uzavřel smlouvu s nakladatelstvím „Adolf Synek“, které doslova obratem ruky vydalo v letech 1921 – 1923 všechny čtyři díly.  Přesto, ficiální kruhy První republiky stály vůči tomuto ojedinělému dílu velmi zamítavě a cenzura jej na nějakou dobu dokonce pozastavila. Bez berlínského uvedení na scénu Piscatorova divadla v lednu 1928 a silného zájmu německého publika, nelze vyloučit, že by Hašek s jeho „Josefem Švejkem“ zašli někde v ústraní jako bezvýznamní „rebelanti“.

Nakladatel Synek si byl vědom toho, aby dílo mohlo získat mezinárodní ohlas, musí být přeloženo do němčiny.  Bez berlínského uvedení na scénu Piscatorova divadla a silného zájmu německého publika, nelze vyloučit, že by Hašek s jeho „Josefem Švejkem“ zašli někde v ústraní jako bezvýznamní „rebelanti“.

Pozitivní ohlasy vůči „Švejkovi“ se začaly objevovat i v pražském německé tisku. Max Brod „Prager Abendblatt“ (07.11. 1921) a „Deutsche Volkszeitung“.

   Ovšem, Samotné hledání překladatele „Švejka“ do němčiny, bylo – vzhledem k odmítavému postoji české literární kritiky, dlouhé a nesnadné. Ty, kteří připadali v úvahu měli silné existenční obavy.

Adolf Synek se obrátil na všechny známé překladatele z češtiny do němčiny. Všichni odmítli, žádný neměl odvahu pustit se do díla.. Panovala všeobecná nedůvěra vůči „Švejkovi“, považovanému za bezcenného a morálně nestravitelného.

Až se věci ujala pražská židovská Němka Grete Reinerová. Byla překladatelkou a redaktorkou „Deutsche Volkszeitung“. V roce 1926 přeložila všechny čtyři díly do pražské němčiny silně ovlivněnou němčinou vídeňskou. Ostatně psal v ní svoje romány i Franz Kafka.

Další osud Grety Reinerové je tragický. V době Protektorátu Čechy a Morava byla odtransportována do koncentračního tábora Osvětim, kde 08.03. 1944 zemřela v plynové komoře.