Tady chci v té faktické poznámce jenom upozornit, je naprostá iluze, že by nějakou hranicí tří let věku, zapálením tří svíček na dortu, skončila výchova a začalo vzdělávání. Proboha, kolegyně a kolegové, to je fakt iluze. A právě proto je tak iluzorní oddělovat ty děti různého věku zákonem. Děti se vyvíjejí různě, jsou individuální, mají individuální potřeby, a proto potřebujeme různé, flexibilně se doplňující systémy péče.

A právě proto, že považuji za opravdu veliký omyl říkat, že v dětských skupinách to vzdělávání neprobíhá, protože prostě do těch tří let věku - samozřejmě probíhá, jenom se tomu dnes tak oficiálně nesmí říkat. Tak úplně stejně tak považuji za nesmyslné z toho vycházet, u toho nastavení toho limitu, když dítěti přestanou tři a začnou mu být čtyři, že už by nesmělo chodit do tohoto typu předškolního zařízení. A řeknu ještě takovou perličku. Odkud je ten limit, těch tří let věku? To pochází z Rakouska-Uherska. A tehdy se věřilo, že od toho věku se dá naučit lásce a úctě k císaři.