V týdeníku Jalovec ze dne 27. 3. 2012 se někteří opoziční zastupitelé vyjádřili k rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ve sporu mezi městem Rožnov p.R. a společností IMMOBILIEN PIRKER REALITY, s.r.o. (IPR) ve věci o určení vlastnického práva k nemovitostem tak, že podezírají město z „obětování školských budov“. „…Vypadá to, jako by město tímto chtělo vyřešit optimalizaci školství. Prý je v tom ale Rožnov nevinně. Uvidíme, co se bude dít…,“ uvedla ve zmíněném periodiku zastupitelka Libuše Rousová. „Mám podezření, že starostka Blinková zmíněná školská zařízení obětovala. Doufám, že se to nepotvrdí…,“ navázal další opoziční zastupitel Ivo Jelínek.
Samozřejmě, že uvedená slova jsou neuvěřitelným překroucením snahy
města dovést soudní spor o podstatný a hodnotný majetek do úspěšného
konce a degradací pro město úspěšného soudního rozhodnutí. Město Rožnov
pod Radhoštěm obhájilo vlastnictví majetku u 127 ze 131 nemovitostí.
Samozřejmě je špatné, že Krajský soud určil vlastnictví IPR u dvou
budov školských zařízení. Rozhodně ale odmítáme názor, že by si město
neúspěchem v soudním sporu ohledně budov čp. 1180 (budova základní
školy na Záhumení) a 1444 (budova mateřské školy na Koryčanských
Pasekách) chtělo vyřešit optimalizaci školství“ nebo že „starostka
Blinková zmíněná školská zařízení obětovala“.
V době zahájení soudních řízení ani v době pozdější,
přinejmenším do začátku loňského roku, se ve městě Rožnov pod Radhoštěm
otázka optimalizace školství v souvislosti s využitím budov školních a
předškolních zařízení neprojednávala. Přestože počátek optimalizace
školství sahá do r. 2006, aktivní hledání řešení využití budov školních
a předškolních zařízení započalo až v roce 2011.
Na přelomu let 2010/2011 se začalo mluvit o optimalizaci škol ve vazbě na novelu školského zákona.
Je navíc absurdní se domýšlet, že by starostka města Rožnov p. R.
nebo kdokoli jiný mohl jakkoli zasahovat do probíhajících soudních
řízení nebo že dokonce „starostka Blinková zmíněná školská zařízení
obětovala“. Ostatně tuto skutečnost si může každý ověřit z rozsudků
jednotlivých soudů.
Pro vysvětlení celého pozadí soudního sporu se ale neobjedeme bez krátké exkurze do minulosti:
V roce 1992 byla mezi společností SVAS, a.s. a městem Rožnovem p. R.
uzavřena dohoda o bezúplatném převodu majetku. Platnost této dohody a
převod předmětných nemovitostí v roce 1992 byly po osmi letech
společností SVAS, a.s. zpochybněny podáním žaloby o určení vlastnického
práva k těmto nemovitostem (mimochodem tak bylo učiněno krátce před
uplynutím vydržecí doby).
Žalobce v určovací žalobě využil nedostatků dohody o bezúplatném
převodu majetku z roku 1992 i jejích příloh. V této souvislosti je však
třeba vzít v potaz ty okolnosti, za kterých byla tato dohoda uzavírána a
stav právního prostředí v roce 1992.
Opět mimochodem - ke dni podpisu dohody obchodní zákoník platil
necelého půl roku, zákon o „velké privatizaci“ sotva jeden rok,
zkušenosti s aplikací těchto předpisů nebyly dostačené, neexistovala
relevantní judikatura Nejvyššího soudu.
Po několika soudních řízeních u okresního, krajského i Nejvyššího
soudu a v roce 2008 opět u okresního soudu, který svým rozsudkem
vyhověl žalobě společnosti IPR a určil tak, že vlastníkem sporných
nemovitostí je společnost IPR, došlo v odvolacím řízení u Krajského
soudu v Ostravě k obratu ve prospěch města. Krajský soud v Ostravě svým
rozsudkem ze dne 22.3.2012 změnil rozhodnutí Okresního soudu ve
Vsetíně, pob. ve Valašském Meziříčí tak, že žalobu společnosti IPR
zamítl ohledně 27 sporných nemovitostí a rozsudek okresního soudu
ohledně budov čp. 1180, čp. 1444 a dvou staveb bez čísla popisného
(technická vybavenost - vysílač a rozvodna tepla) potvrdil.
Poznámka nikoliv na okraj: Krajský soud v rámci řízení ve věci
nepřipustil provedení městem navrhovaného důkazu listinou z roku 1991
(Protokol o předání předškolních zařízení z majetku akciové společnosti
TESLA Rožnov do majetku obce) ani sdělení katastrálního úřadu o způsobu
zápisu a zahájení řízení ohledně předškolních zařízení.
Město v předmětném soudním sporu udělalo maximum pro zamítnutí žaloby společnosti IPR v celém jejím rozsahu. O tom svědčí i žaloby, které město Rožnov p. R. podalo proti společnosti IPR ve věcech o povolení vkladu vlastnického práva ke sporným nemovitostem jako reakci na zamítavé rozhodnutí katastrálního úřadu, což se ukázalo jako správná cesta a nakonec jak krajský, tak i vrchní soud dal městu za pravdu, přičemž vrchní soud mj. označil některé námitky společnosti IPR za „hluboce nemravné“.
Ale vraťme se k budovám čp. 1180, čp. 1444 a dvěma stavbám bez čísla
popisného. Bohužel město u těchto nemovitostí nemohlo podat proti
společnosti IPR žaloby o povolení vkladu vlastnického práva. Dohoda o
bezúplatném převodu majetku z r. 1992, ani žádná z jejích příloh
neobsahuje ujednání o tom, že by předmětem převodu byly tyto stavby.
Tyto listiny tedy jako převodní listiny neobstojí, protože stavby v těchto listinách nejsou vymezeny.
Ohledně budov čp. 1180 a čp. 1444 město Rožnov p. R. podalo
katastrálnímu úřadu podnět k zápisu vlastnického práva záznamem k těmto
budovám ve prospěch města na základě listiny z roku 1991 (výše zmíněný
„Protokol o předání předškolních zařízení“). Katastrální úřad sice
zahájil řízení, ale ve věci nerozhodl s ohledem na probíhající vkladové
řízení zahájené v červenci roku 2007 z podnětu společnosti SVAS, a.s
(dnes IPR) jako převodce a společnosti HC Management, s.r.o. (dnes PNA
FINANCIAL, a.s.) jako nabyvatele dle kupní smlouvy z roku 2007.
Obdobná situace je i v případě budovy T klubu - kulturní agentury,
tj. budovy č.p. 592. Ani tato budova není v žádné z listin uvedena.
Město se v případě této budovy T klubu – kulturní agentury domáhalo
soudní žalobou vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ve
prospěch města, ale krajský soud žalobě města nevyhověl se zdůvodněním,
že žádná z listin není způsobilá pro zápis vlastnického práva k této
budově do katastru nemovitostí.
Nicméně město Rožnov p. R. v tomto případě podalo proti rozsudku
krajského soudu odvolání, o kterém bude rozhodovat Vrchní soud v
Olomouci.
Pokud se týká staveb bez čísel popisných - tyto stavby nebyly v dohodě z r. 1992 ani jejích přílohách uvedeny a nemohla tak být ani podána žaloba o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí.
Na závěr je třeba dodat, že se město nehodlá vzdát a je přesvědčeno, že zmiňované školské budovy jsou od samého počátku v jeho vlastnictví. Proti rozsudku krajského soudu sice nelze podat řádný opravný prostředek, nicméně město Rožnov p. R. využije všech prostředků, které mu právní řád umožňuje a proti tomuto rozsudku podá mimořádný opravný prostředek (dovolání). Konečné rozhodnutí v této věci tedy bude na Nejvyšším soudu.
Zpracoval:
Tomáš Gross
tiskový mluvčí
MěÚ Rožnov p. R.
Masarykovo náměstí 128-129
756 61 Rožnov p. R.,
tel.: 571 661 137
mob.: 739 503 636
gross.os@roznov.cz
