„Polepší si díky tomu tedy nejen ti, co pracují za minimální mzdu, ale i statisíce dalších zaměstnanců, jejichž práce není adekvátně ohodnocená. Bohužel, vláda minimální mzdu zvýšila méně, než by bylo potřeba. Lidé, kteří pracují a snaží se, se mají ze své mzdy uživit,“ zdůrazňuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Česká republika patří v rámci Evropské unie k zemím s jedním nejnižších poměrů minimální mzdy vůči průměrné mzdě. V roce 2017 byla tato relace jen 37,1 %. Díky růstu minimální mzdy v posledních letech však v roce 2022 dosáhne zhruba 41,7 % průměrné mzdy.

„Požadovali jsme navýšení na 18 tisíc korun, nyní se ale ani nepřibližujeme úrovni okolních zemí jako je Polsko nebo Slovensko, jejichž ekonomika přitom není ani tak výkonná jako naše,“ říká Jana Maláčová. Ta dodává, že na Slovensku bude od ledna v přepočtu přibližně 16 440 korun a v Polsku cca 16 560 korun. Například na Slovensku přitom minimální mzda dosáhne 57 procent průměrné mzdy.

Růst minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy navýší i příjmy státu. Na sociálním pojištění by se mělo vybrat o 0,97 mld. Kč více než letos, příjmy ze zdravotního pojištění by se mohly zvýšit o zhruba 0,36 mld. Kč. Dle dostupných údajů lze předpokládat zvýšení ročních mzdových nákladů zaměstnavatelů v podnikatelské sféře o cca 5,69 mld. Kč, v nepodnikatelské sféře o zhruba 0,37 mld. Kč.

Minimální mzda podmiňuje růst nejnižších úrovní zaručené mzdy. Ty stanovují nejnižší cenu práce odstupňovaně podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. Jedná se o mzdu nebo plat, na kterou zaměstnanci mají podle nárok při týdenní pracovní době 40 hodin. Nejnižší úrovně zaručené mzdy platí pro zaměstnance, jejichž mzdy nejsou sjednány v kolektivních smlouvách a u zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Typy práce se zařazují do 8 skupin a pro každou z nich je stanovena příslušná nejnižší úroveň zaručené mzdy.