Strategie a na ni navazující akční plán je výsledkem společné práce Úřadu vlády, Ministerstev obrany, vnitra, zahraničních věcí, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a zpravodajských služeb.

Podle ministra obrany Lubomíra Metnara je Národní strategie pro čelení hybridnímu působení nezbytným nástrojem, abychom byli schopni nepřátelské kroky rozpoznat a včas a adekvátně na ně reagovat. „Jak na úrovni státní správy, tak v rámci celé společnosti, protože hybridní působení se stává součástí každodenního života a může mít mnoho podob,“ uvedl letos v dubnu, kdy novou strategii schválila vláda.

Akční plán k Národní strategii pro čelení hybridnímu působení stanovuje celkem 15 konkrétních úkolů, jak hybridnímu působení čelit. Českou republiku čeká například větší důraz na mediální vzdělávání a mediální gramotnost, vybudování národního systému strategické komunikace či zohlednění hybridního působení v národních a mezinárodních cvičeních. Důraz bude kladen i na prověřování přímých zahraničních investic, které směřují do kritické infrastruktury státu, nebo na budování národní sítě expertů. Stranou nezůstane ani boj proti dezinformacím a posilování odolnosti státní správy před zahraničními vlivy.

Plnění akčního plánu pak bude probíhat v úzké spolupráci s nově schváleným národním koordinátorem agendy čelení hybridnímu působení, kterým je podplukovník Petr Matouš

. „Schválení akčního plánu vládou je výsledkem dlouhodobé meziresortní spolupráce. Je to další důležitý krok v posilování odolné společnosti, odolného státu a naší kritické infrastruktury. Česká republika má nyní konkrétní plán s jasnými úkoly, co je potřeba udělat v čelení hybridnímu působení a jak zvýšit naši reakceschopnost,“ dodal náměstek ministra obrany pro řízení sekce obranné politiky a strategie Jan Havránek s tím, že oněch 15 opatření chce ČR splnit do roku 2023.