Tento zákon stanovuje práva a povinnosti pro, jak už jsem řekl, celou řadu plastových výrobků a především tedy jednorázových plastových výrobků, které nejsou vyrobeny, navrženy či uváděny na trh tak, aby mohly být během svého životního cyklu vícekrát využity nebo mohly projít několika cykly tím, že budou vráceny výrobci k opětovnému naplnění nebo opětovně použity ke stejnému účelu, ke kterému byly určeny. Plastovými výrobky, pro které navrhovaný zákon stanovuje nová pravidla k omezení jejich dopadů na životní prostředí, jsou jak neobalové plastové výrobky, tedy tady konkrétně mluvíme o vatových tyčinkách, příborech, vlhčených ubrouscích, tabákových výrobcích s filtry apod., tak také obalové výrobky, jak už zde bylo řečeno, nádoby na potraviny, nápojové kelímky atd.
Cílem předkládaného návrhu zákona je transpozice ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie z roku 2019 ze dne 5. června 2019. Tady je zajímavé to datum a už to tady i v rozpravě padlo. Asi by bylo zajímavé, kdyby Evropská unie nebo Evropská komise s tímto nařízením chtěla přijít až v tuto chvíli, tedy v době covidu, kdy kolem sebe dennodenně vidíme, kolik plastových jednorázových výrobků jsme nuceni používat, ať už jsou to rukavice, ať už jsou to covidové testy, tyčinky na výtěry atd. Já se rozhodně - a protože jsem zástupcem mladé generace v této Sněmovně - s tímto návrhem zákona naprosto ztotožňuju a souhlasím s ním, ale zároveň se zamýšlím nad tím, jakým způsobem to může jít dál a jaký Ministerstvo životního prostředí třeba v tuhle chvíli má plán, jakým způsobem bude řešit i tyhle jednorázové plasty, které třeba nejsou obsaženy konkrétně v tomto návrhu zákona. A my jsme tady i v minulém volebním období navrhovali některé změny, které tedy bohužel nebyly přijaty, ať se to týče právě třeba těchhle hygienických věcí a nebo mikrotenových sáčků, ale k tomu se taky ještě dostanu.
Navrhovaný zákon nám tedy stanovuje příslušná práva a povinnosti výrobců tak, aby došlo k naplnění cílů směrnice, a vztahuje se na celou řadu plastových výrobků. Návrh směrnice předložila Evropská komise již v květnu 2018 za účelem omezení plastového odpadu v mořích a oceánech, který ohrožuje ekosystém, biodiverzitu a lidské zdraví. Předložený návrh směrnice byl taktéž dalším krokem k podpoře cirkulární ekonomiky po směrnici Evropského parlamentu a Rady Evropské unie 2015/720 ze dne 29. dubna 2015, kterou se mění směrnice 94/62/ES, pokud jde o omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek, a těsně předcházelo přijetí tzv. balíčku k oběhovému hospodářství EU 10. Směrnice 2019/904 je také součástí tzv. Evropské strategie pro plasty v oběhovém hospodářství, jejímž cílem je mj. chránit životní prostředí před znečištěním plastovým odpadem.
Samozřejmě víme, že nejefektivnějším způsobem snížení spotřeby odpadu obecně je předcházet jeho produkci, avšak úplně bez plastových obalů se pravděpodobně neobejdeme a vidíme to dennodenně a často jejich používání ani nějakým způsobem nelze ovlivnit. Zároveň také víme - a víme to z našeho každodenního jednání a z toho, co vidíme na pultech obchodů, že samozřejmě se na to nějakým způsobem připravují a jdou třeba i dopředu, že nečekají na to, až my tady ty zákony přijmeme, implementujeme. Ti výrobci už samozřejmě tu dobu předbíhají, protože nějakou základní enviromentální problematiku vnímáme všichni a ti výrobci, ať už jsou to velké společnosti, tomu jdou samozřejmě naproti a nečekají jen na to, co my tady ve Sněmovně schválíme.
Jak jsem říkal, existuje mnoho alternativ, kterými se dají plastové výrobky na jedno použití nahradit. A i tento zákon - a je to velice obsáhlý zákon, jestli jste ho měli čas prostudovat, tak uvádí právě, na které konkrétní plastové výrobky dopadne zákaz uvádění na trh v České republice. Jsou to např. cigaretové filtry, kde jako alternativu lze použít celulózové filtry z rostlin, jako je typ biologicky rozložitelného tenkého RA-filtru. U těchto filtrů však není prokázána stejná kvalita jako u běžných plastových filtrů, lze však očekávat jejich inovace a zlepšení.
Dále jsou to nápojové lahve, kdy pro omezení spotřeby nápojových lahví mohou být vybudována pítka ve městě či v oblasti s vysokým turistickým ruchem doplněno informačními kampaněmi. Stávající hustota sítě pítek totiž neodpovídá četnosti spotřebitelů a jejich potřebě rychle najít zdroj pitné vody. Samozřejmě s tímhle souhlasím a budu to navrhovat, protože tak jak jsem mj. zde v Parlamentu členem komise pro práci Sněmovny a i v minulém období se nám tady nějakým způsobem podařilo třeba zřídit - mohli jste si toho všimnout tady v předsálí - lis na plasty, kde už samozřejmě i my musíme jít příkladem. Myslím, že kolega Elfmark se o to v minulém volebním období zasadil právě na komisi, že tady to vzniklo. No a samozřejmě když jsme u těch pítek, tak tady kolikrát přemýšlím o tom samém, že bychom se mohli zamyslet a mohli bychom tady mít vybudované nějaké automaty na vodu, abychom třeba neměli tolik plastových lahví tady na lavicích. Myslím si, že by to byl způsob, jakým bychom i my mohli jít v tomto baráku příkladem.
Dále jsou to vatové tyčinky do uší. Jak víme, existují společnosti, které vyrábí opakovaně použitelné tyčinky pro čištění uší, které jsou podle dodavatele efektivnější a bezpečnější než tyčinky vatové. A další dostupnou alternativou jsou jednorázové papírové tyčinky či náhražky ze dřeva, avšak ve skutečnosti mnoho lékařů nedoporučuje vatové tyčinky používat.
Dále jsou to vlhčené ubrousky, na které dopadne tento zákaz. Ty se samozřejmě používají k odstraňování makeupu a také pro ně existují alternativní náhrady. Jsou to také hygienické vložky. V návrhu zákona se tedy píše, že neplastové alternativy hygienických vložek nejsou v současné době dobře známy a že řada výrobců již má k dispozici opakovatelně použitelné hygienické vložky. Jsme se o tom bavili i v předsálí, ale asi bych se do této debaty nepouštěl. A další, co zákon zakazuje, jsou plastové příbory... Tady mi kolega... Samozřejmě můžeme se pouštět do diskuse o alternativách k hygienickým vložkám, ale asi to není účelem této dnešní debaty. Takže jak jsem říkal, jsou to plastové příbory, kde jsou alternativou příbory kovové. A v neposlední řadě jsou to plastová brčka, která tímto zákonem budou zakázána. U mnoha nápojů nejsou brčka a míchátka vůbec potřeba, nemusela by být k nápojům podávána a jako alternativu lze použít opakovaně použitelná brčka a míchátka ze skla nebo kovu. Nyní rozšířenou jednorázovou variantou jsou dřevěná míchátka a papírová či bambusová brčka. Já samozřejmě chápu, že pro člověka, který se se zákazem toho plastového brčka potká dennodenně... Samozřejmě pro mě to taky nebylo, já si vždycky vzpomenu na ten pocit, když musím místo toho plastového brčka pít z toho bambusového nebo dřevěného, tak si vždycky vzpomenu, když jsem chodil jako malý k dětskému lékaři, jak mi strkal tu dřevěnou špachtli do úst... Tak samozřejmě taky mám radši ta plastová brčka, ale v některých věcech jsem schopný se omezit.
Zajímavým zdrojem informací je tabulka, která je také přílohou navrhovaného zákona, a je to odhad množství plastových odpadů v mořích bez regulace a jeho snížení po zavedení regulace právě tímto zákonem, které budou implementovány v celé Evropské unii. Je tady odhadované množství mořského odpadu v roce 2030.
A jen tak pro zajímavost, třeba u cigaretových filtrů bez zavedení regulace by množství odpadu cigaretových filtrů se rovnalo čtyřem miliardám sedmi set sedmdesáti osmi kusů cigaretových filtrů v mořích. Pokud se nám povede tuto regulaci zavést, tak odhad, který bude v roce 2030, je o 50 % snížení, snížení o 50 %, tedy snížení v řádu 2,5 milionu kusů. Například u vlhčených ubrousků tento pokles bude o něco nižší, bude to řádově 14 %. U brček to bude 100 %, protože k jejich zákazu dojde kompletně. U vatových tyčinek tento pokles bude 65 %, u lahví na pití 86 %, u hygienických vložek 14 %, u nápojových kelímků včetně víček 77 %, u obalů od brambůrků 55 %, u nádob na potraviny 78 % a u příborů a u míchátek, kde k tomu zákazu dojde stoprocentně, tak je to snížení v roce 2030 až o 100 %.
Další záležitostí, a to bych možná, protože v tomto případě si nejsem jist, zda toto nařízení Evropské komise, které podle mého názoru vyšlo ve vyhlášce, jestli je součástí tohoto zákona, a ve chvíli, kdy by nebylo, tak bych se zeptal paní ministryně, jestli by uvažovala o tom, že bychom to na výboru nebo ve druhém čtení do zákona doplnili, a to je to celoevropské označení těchto jednorázových plastů tou ikonkou želvičky. Samozřejmě vidíme, že výrobci nečekali na to, až tento zákon vyjde v platnost v České republice, a již můžeme vidět, že tyto - já jsem si bohužel nevzal tu fotku s sebou - ale vidíme to, že na cigaretách, na plastových kelímcích už někteří výrobci toto označení dávají. Je to taková ta želvička, která plave v moři, a je pod tím napsáno, ve výrobku je obsažen plast. Mně se tohleto líbí. Já jsem to už tady tedy v trošku jiné formě prosazoval v minulém volebním období. A poprosil bych paní ministryni, opravdu si nejsem jist, jestli to je v tom zákoně obsažena povinnost výrobců tady tu značku na ty výrobky dávat. Povinnost označování by se měla týkat právě hygienických vložek, tamponů, aplikátorů tamponů, vlhčených ubrousků pro péči o domácnost a osobní hygienu, tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky a na nápojových kelímcích.
Protože v tomto případě, pokud by to bylo možné, a protože tento zákon se nevěnuje mikrotenovým sáčkům, tak jestli by nebylo vhodné uvažovat o rozšíření i na mikrotenové sáčky. Já jsem tady byl společně s dalšími kolegy v minulém volebním období autorem pozměňovacího návrhu, který se týkal právě nikoli zákazu, my jsme nešli tímto směrem, my jsme chtěli nějakým způsobem, edukativním způsobem, který by působil na zákazníky, aby si uvědomili, že použití mikrotenových sáčků, to jsou ty malé, ty úplně nejmenší mikrotenové sáčky, které se používají při nákupu ovoce, rohlíků a tak dále, aby si zákazníci, spotřebitelé uvědomili, že není potřeba na každý jeden banán si brát jeden mikrotenový sáček, že se můžeme inspirovat a nosit tašky a sáčky, které jsou na více použití. Tak jestli bychom se zamysleli, jestli do tohoto zákona, protože nám se to nepodařilo dostat do zákona o odpadech, který tady byl už v minulém volebním období, tak jestli ještě nepřistoupit k nějakým regulacím. Neříkám k zákazu, protože samozřejmě mikrotenové sáčky těžko nahradíme nějakou jinou alternativou, jinou variantou. A samozřejmě je to o tom, jak Ministerstvo životního prostředí bude se snažit edukovat spotřebitele o tom, že jednorázové plasty včetně mikrotenových sáčků nejsou úplně, že by neměly být lidem lhostejné.
A pak možná na závěr otázka, která s tímto samozřejmě také souvisí, a už to tady padlo. Co se týče třídění odpadů, tak víme, že jsme na špici v Evropské unii, že plastové materiály třídíme, třídí asi 96 % lidí příležitostně, že jsme dobří ve třídění papíru a skla, v elektronickém odpadu. A zajímalo by mě, protože jsme ještě neměli možnost s paní ministryní o tom hovořit ani na výboru ani soukromě, jakým způsobem se ona staví, nebo nová vládní koalice staví k možnosti zálohování PET lahví? Je to určitě otázka, která padne v tomto volebním období vícekrát.
To je asi tak všechno, co bych v tuto chvíli k tomuto zákonu měl. Děkuji vám za pozornost. A, paní ministryně, pokud byste byla ochotná, některé otázky, které zde padly, zodpovědět, budu rád, ať už to bude zde, nebo potom na výboru. Děkuju.
