Jak už bylo řečeno, omlouvám a zastupuji tady pana premiéra Fialu, který dnes ze zdravotních důvodů nemůže být přítomen v Poslanecké sněmovně.

Dne 3. dubna skončí doba třiceti dnů, na kterou jsme jako vláda v souvislosti s migrační vlnou velkého rozsahu vyhlásili nouzový stav. Válka na Ukrajině začala 24. února. Celkem muselo své domovy opustit přes 10 milionů lidí, tedy více než čtvrtina z 37 milionů obyvatel Ukrajiny. Za hranice z tohoto počtu 10 milionů lidí uprchlo v této chvíli už 3,9 milionu lidí, kteří hledají pomoc, kteří hledají nové domovy. Většinou se jedná o matky, které utíkají s dětmi. Sami to vidíme na číslech v České republice, kdy ta dětská populace tvoří bezmála 50 % všech příchozích do naší země. V České republice jsme udělili do včerejšího dne na 236 000 statutů dočasné ochrany. Já bych chtěl jenom upozornit na jednu věc, abychom viděli, že Česká republika má opravdu spuštěný velmi kvalitní systém, protože se jedná o celou jednu třetinu všech speciálních víz vydaných v Evropské unii. To samozřejmě neodpovídá počtům. Polsko má mnohem větší počet uprchlíků v absolutních číslech než Česká republika, Německo, byť se to nezdá, má v absolutních číslech také větší počet uprchlíků z Ukrajiny než Česká republika, ale samozřejmě na procenta vůči naší populaci jsme jednou z těch vůbec nejpostiženějších zemí. Ale tu registraci, která je důležitá, je důležitá i pro bezpečnost obyvatel České republiky, tu zvládáme naštěstí velmi dobře.

Musíme si přiznat, že v téhle chvíli zažíváme největší evropskou migrační vlnu, kterou jsme od druhé světové války vůbec poznali. Chtěl bych ještě jednou připomenout, že veškeré typové plány, které Českou republiku připravovali na migrační vlnu velkého rozsahu, hovořily o 20 000 uprchlíků měsíčně a v té chvíli to bylo označováno jako migrační vlna velkého rozsahu. My teď za jeden měsíc máme na území České republiky okolo 300 000 utečenců, většinou žen a dětí z Ukrajiny. Česká vláda dělá maximum, abychom zvládli nápor příchozích a jsem přesvědčený, že se nám to daří i díky neskutečné vlně solidarity Čechů, občanů České republiky, kteří dělají v nejednoduché době pro ně samotné absolutní maximum, abychom jako stát obstáli a abychom manželkám a dětem těch, kteří brání svoji vlast na Ukrajině proti ruské agresi, byli schopni poskytnout útočiště, dočasné útočiště, ochranu.

Dovolte mi ale poděkovat i opozici. Já děkuji opozici za to, že v této chvíli nám neházela klacky pod nohy, že v této chvíli v rámci usnesení v Poslanecké sněmovně podporovala vládní návrhy a že jsme ukázali, že jako česká společnost, že jako česká politická reprezentace si jsme schopni uvědomit reálný stav věcí, reálnou míru a hloubku krize, kterou v této chvíli procházíme. Určitě vám za to patří poděkování a chtěl bych vás dnes dopředu požádat, abychom i dnešní debatu vedli právě v tomto duchu, věcně, na základě argumentů, na základě faktů, abychom dávali otázky, na které si budeme odpovídat, ale abychom nezpochybňovali samu podstatu té věci, která se okolo nás odehrává. Odehrává se tady ruská agrese, putinovská agrese, agrese, která nemá v poválečných dějinách obdoby, kdy jeden stát je oběť a jeden je agresorem a my jsme zemí, která se snaží pomáhat.

Všichni víme, že se dostáváme v České republice na hranu našich kapacit a já otevřeně říkám, že v této chvíli potřebujeme pomoc ostatních států. I proto jsem včera na mimořádném zasedání na Radě ministrů v Bruselu žádal vyčlenit prostředky ze schválených fondů Evropské unie pro oblast vnitřních věcí. Jsem přesvědčený, že na té evropské úrovni musí začít fungovat kvalitní systém registrací a výměny informací o uprchlících. Na to jsem tady měl dotaz od pana kolegy Langa minule i v rámci interpelace. Ano, evropský systém registrací zatím není dokonalý. My zatím nemáme dostatečně propustné systémy a je to výzva pro ty příští týdny. Česká republika díky hasičům, policistům a samozřejmě všem hejtmanům tu krizi zvládá, patří na špičku Evropy v systému poskytování pomoci. Vytvořili jsme tzv. KACPU, krajská asistenční centra pomoci Ukrajině. Ústřední krizový štáb od 24. února zasedá dvakrát týdně, vždy probíráme aktuální situaci a pokoušíme se rychle reagovat na všechny připomínky, které přicházejí z regionů. Dopředu se chci omluvit, že po jedenácté hodině tady chvíli nebudu, protože právě máme videokonferenci s hejtmany, kteří zase chtějí řešit operativní záležitosti, které se v rámci řešení krize na té regionální úrovni objevují.

Putin neválčí jenom na Ukrajině. V přeneseném slova smyslu válčí i s námi. Ukrajincům je potřeba v jejich boji pomoci a jako Ministerstvo vnitra, jako česká vláda pro to děláme maximum. Přes první nápor především v Praze a Středočeském kraji jsme přistoupili k přerozdělování příchozích v rámci celé České republiky. Většinou jsou to mámy s dětmi a pokud si mohou vybrat, zda zůstanou ve vytíženém Středočeském kraji nebo v Praze v tělocvičně nebo půjdou příkladově do Zlínského kraje a dostanou lepší ubytování, tak se nám daří právě i ta relokace v rámci republiky docela efektivně a úspěšně.

Je potřeba si uvědomit, že se změnila struktura lidí, kteří přicházejí do České republiky. V těch prvních deseti dnech pouze 10 % z nich vyžadovalo nějakou systémovou pomoc od českého státu. Většina z nich šla za svými rodinami, za svými příbuznými, za svými známými. V současné době už je to bezmála 70 % lidí, kteří přicházejí a nevědí, kam, nevědí, za kým jdou a jsou odkázáni opravdu na to, aby český stát, my v našich centrech pomoci jsme byli schopni poskytnout rychlou a efektivní pomoc. I přes své vlastní problémy jsou Češi ochotni pomáhat nejen materiálně, ale i s ubytováním Ukrajinců u sebe doma a právě tento druh pomoci je pro nás tím největším přínosem a určitě povede především k tomu, že příchozí z Ukrajiny se budou na to omezené období, kdy u nás chtějí zůstat do konce války, se budou schopni adaptovat na život v České republice, na naše prostředí. Snažíme se těmto rodinám také pomáhat, motivovat je. Přišli jsme s příspěvkem na ubytovanou osobu v rodině 3000, maximálně pak 12 000 korun měsíčně. I když jsme ten první nápor zvládli, i když se zdá, že ta současná vlna příchozích není tak intenzivní, tak všichni cítíme, že válka na Ukrajině bohužel, bohužel neskončila.

Stále utíkají lidé z bombardovaných domů, z měst, na která se útočí. Útočí se na civilní obyvatelstvo a mnohokrát do České republiky přicházejí lidé, kteří nemají nic. V té první vlně to byli lidé, kteří si uměli zajistit svoji existenci v cizím státě i po vlastní linii. V této chvíli je ta situace těžší. Domnívám se i proto, že nadále trvají důvody pro pokračování nouzového stavu. Nouzový stav, a to bych chtěl zdůraznit, je klasickým instrumentem krizového řízení. Nouzový stav z důvodu té pandemie, která nás potkala v předchozích letech, dostal v uších a myslích českých lidí pejorativní nálepku. Měli ho spojen s něčím, co omezuje bezprostředně jejich práva. Měli ho spojen s něčím, co pro ně znamená zákaz vycházení po určité hodině, zákaz cestování z okresu do okresu nebo třeba omezení v rámci provozu nějakých poskytovaných služeb. Nic takového se v současné době neděje, nic takového vláda České republiky neplánuje.

Znovu se vracím k typovému plánu na uprchlickou vlnu velkého rozsahu a ten typový plán od začátku říká, že při velké migrační vlně, která znamená více jak 20 tisíc příchozích během jednoho měsíce, se aktivuje instrument nouzového stavu. Jedná se samozřejmě zejména o procesy spojené se zajištěním nouzového ubytování pro uprchlíky, operativní nákup prostředků pro zajištění základních životních potřeb uprchlíků a pro poskytování rychlé, efektivní, cílené a také Ukrajinci žádané humanitární pomoci. To je samozřejmě v nouzovém stavu také mnohem jednodušší, a pokud tady existuje nějaký konkrétní nárok ukrajinské strany, tak my jako blízký partner Ukrajiny, což od začátku krize ukazujeme, chceme pomoci rychle, cíleně. A k tomu nám samozřejmě nouzový stav také pomáhá.

Na základě dohody, která padla na zasedání vlády České republiky, navrhujeme prodloužit nouzový stav v České republice v důsledku migrační vlny velkého rozsahu z Ukrajiny do 31. května 2022, neboť není důvod předpokládat, a znovu říkám bohužel, že by počet obyvatel Ukrajiny, kteří na území České republiky požívají dočasnou ochranu, výrazně klesl v horizontu nejbližších dvou měsíců. Žádost o prodloužení nouzového stavu o dva měsíce je možná neobvyklá, pro vládu a všechny, policisty, hasiče i hejtmany, kteří v tomto režimu už dva měsíce pracují, je ovšem nezbytná.

Současný nouzový stav je skutečně jiný než ten v covidové době, ale usnadněme prosím naším rozhodnutím Poslanecké sněmovně práci příslušníků Integrovaného záchranného systému, pomozme hejtmanům, ale zároveň garantujme, že nebudeme zasahovat do běžného života občanů České republiky. To jsme slíbili na začátku, to jsme slíbili při našem vládním vyhlášení nouzového stavu a troufám si říct, že jsme tento slib a tuto úvodní informaci bezezbytku splnili.

Pokud by samozřejmě nastala situace v té nejoptimističtější variantě, že nouzový stav už nebude potřeba, existuje samozřejmě i pojistka, jak nouzový stav ukončit dřív. Bude to zase vaše právo, právo volených zástupců, právo Poslanecké sněmovny.

Dámy a pánové, ještě jednou vám děkuji, děkuji vám za případnou podporu našeho vládního návrhu, dopředu vám děkuji a těším se na kultivovanou diskusi.