Protože už se nejde dál dívat na to, jak si pětikoalice nedovede poradit ani s těmi nejzákladnějšími úkoly při řízení státu, dovolte několik úvah na toto téma. Řekněme z ženského úhlu pohledu. Ženy jsou zvyklé řešit problémy celé rodiny a dívat se na ně nezaujatě, prakticky.

Takže máme tady krizi energetickou. Co má v takové chvíli dělat vláda? Vzhledem k tomu, že zdroje elektřiny na svém území máme, je třeba věc řešit směrem dovnitř našeho státu. Ovšem nezapomenout, že pro plynové (paraplynové) elektrárny a jaderné elektrárny máme zdroje mimo ČR. Naproti tomu vodní elektrárny jsou soběstačné, zdroj je na území ČR. Uhelné elektrárny – vzhledem k útlumu těžby uhlí na našem území zde soběstačnost není, ale mohla by být, kdyby se chtělo, alespoň dočasně a částečně.

Ropu na území ČR nemáme, plyn zde nemáme. Zdroje pro jaderné elektrárny – nyní dovážíme, ale uran se zde těžil (Jáchymov), stálo by za další prozkoumání našich schopností, co by třeba šlo. Rovněž máme mnoho odborníků na tuto oblast, opět to stojí za prozkoumání, jak oslabit naši závislost na zahraničí. Co by se mi rozhodně líbilo, jako bývalé Plzeňačce (nyní už pěkných pár let na Praze 13), je vrátit strojírenský průmysl do Plzně v dřívějším rozsahu. Škoda Plzeň uměla vyrobit prakticky cokoli od tramvají po turbíny. A je tu stale i lidské know-how. Těžký průmysl a jeho rozvoj na našem území je klíčová záležitost. Když se trochu teoreticky rozmáchnu, šlo by tyto strategické záležitosti rozvíjet „pod křídly” státu, ovšem pak je třeba nastavit dostatečný kontrolní systém (aby se zase něco nerozkrádalo), včetně interního a externího auditu (třeba se zapojením NKÚ).

A pak tu máme záležitosti, které je nutné řešit s jinými státy. Při stanovení politiky se nedá postupovat tak, že se stanoví názorový politický rámec a na to naváže řešení ekonomických záležitostí. Mělo by se postupovat přesně opačně. Říci si, co potřebují naši občané. A co jim momentálně chybí nebo je moc drahé. Nemůžeme obětovat blaho našich občanů pro nějaké vzletné utopické ideály (viz Green Deal). Matku s dětmi opravdu nezajímá celosvětový postoj naší vlády, když nebude mít večeři pro své děti a nebude je mít jak zahřát v zimě, kdy je třeba minus deset stupňů pod nulou. A k nepříčetnosti ji rozzlobí, když v případě, že její dítě nastydne (z toho nedostatečného vytápění), bude tomu dítěti odpíraná lékařská péče (protože je pojištěné u VZP, vláda nechala odebrat 14 miliard Kč z plateb za státní pojištěnce, tedy i za nezletilé děti, a VZP se dostane do platební neschopnosti vůči lékařům a nemocnicím – už to tady bylo, jen si vzpomenout). Takové matce bude zcela jedno, do jakého politického bloku se ČR právě řadí, jestli je zde dostatečně liberální demokracie nebo jen demokracie. Taková matka nejen bude jednat sama, ale půjde i říct svému manželovi (a všem příbuzným), ať s tím rychle něco udělá. A bude na něj ječet tak dlouho, dokud se to nestane. Nepodceňujme ženy-matky. Dokáží být velmi přesvědčivé.