velký mecenáš výtvarného umění, velký Čech a manžel nedávno zesnulé Medy Mládkové Jan Viktor Mládek kdysi řekl - přežije-li kultura, přežije národ. Hned zkraje na příkladě Ministerstva kultury ukážu, jak se vládlo za minulého premiéra Andreje Babiše a jak vážně to s přežitím kultury, a tedy i s přežitím národa, myslela tehdejší vláda, která je dnes opozicí. A budu se ptát, jak vážně to s kulturou, českým národem a naší zemí myslí opozice dnešní.

Tedy začneme pohledem zpátky. Moje ministerstvo, Ministerstvo kultury, spolu s jinými resorty vydává jasné svědectví, jak fungovala Babišova takzvaná evropská politika. Pro domácí obecenstvo se tváří někdy jako proevropský politik, jindy jako největší bruselobijec. Reálně ale nedělám ani jedno, protože nedělám vůbec nic. A tak ani neplním to, co mi už přijatá evropská legislativa stanovuje. Na mnoha ministerstvech tak zůstaly netransponované směrnice, které kvůli prodlení v přijímání hrozí každým dnem přerůst do mnohamilionových či dokonce mnoha desítek milionových pokut ze strany Unie. Pár takových kostlivců jsem po svých předchůdcích na Ministerstvu kultury zdědil i já.

Za příklad mohou sloužit dvě směrnice - o audiovizi a autorských právech, které pocházejí už z roku 2019 a měly být dávno transponovány do českého právního řádu. Nestalo se, v jednom případě nám reálně hrozily mnohé desítky milionů korun, ty se podařilo nedávným schválením zaplašit, ale ještě jednu máme před sebou a tam ten výsledek zatím zcela jistý není.

Za druhé. Současná opozice, konkrétně například pan předseda volebního výboru, obviňuje koalici a mne osobně z toho, že chceme ovládnout Českou televizi a veřejnoprávní média vůbec. Kdyby to nemyslel vážně, bylo by to celkem vtipné. Jenže opozice, koneckonců ústy zde přítomného poslance právě teď, to zjevně myslí vážně. Přitom to byla právě většina v minulé Poslanecké sněmovně složená z dnešních poslanců ANO a SPD a tehdy i komunistů, kdo chtěl zcela ovládnout veřejnoprávní média. Někteří z poslanců je chtěli zrušit, jiní jen takzvaně podřídit vůli většiny. Naštěstí se ani jedno z toho o chlup díky našim obstrukcím nepodařilo. I tak jsou způsobené škody dost velké.

Za třetí. V programovém prohlášení Babišovy vlády byla hromada deklarací a slibů, které ale nakonec zůstaly čistě na papíře. Namátkou připomenu opatření z vládního programového prohlášení, že výše platů zaměstnanců veřejného kulturního sektoru se dostanou na platy, na platovou úroveň zaměstnanců ve školství. Zjednodušení agend žádostí o podporu a její digitalizaci - ani to jsem na své ministerstvu nenašel. Sliby chyby a skutek utek. Ale co, dámy a pánové, považuji za nejhorší, zdůrazňuji, za nejhorší, je to, že v době bezprecedentního ekonomického růstu před covidovou pandemií, kdy pomyslně několik let tekly do státního rozpočtu řeky peněz, zůstala kultura oslyšena, ač i vláda Andreje Babiše měla ve svém programovém prohlášení navýšení výdajů do oblasti kultury, nedošlo k tomu. Tato klíčová příležitost byla promeškána.

Za čtvrté. Za covidové pandemie bezpochyby patřila kultura k nejvíce postiženým. Restrikce spolu se školstvím byly nejširší a nejhlubší. (A?) Když jsem ministerstvo loni před vánočními svátky přebíral, opět v kulturní oblasti byla připravena restriktivní opatření, jakoby právě kultura byla tou jedinou oblastí, která měla přispívat k šíření nemoci covid-19 a ke zkáze, kterou zde tato nemoc vykonala. Nikdy proto nebyly předloženy žádné důkazy, ale téměř dva roky byla kultura těmito restrikcemi drcena. Nám se díky rychlému jednání s novým ministrem zdravotnictví a jeho týmem podařilo toto riziko odvrátit, ale skoro až na poslední chvíli.

Kultura fungovala, omezeny byly jen největší kulturní akce, a tak se nám podařilo těžkými týdny omikronové nákazy kulturu provést, aniž by znovu bylo jakýmkoliv způsobem prokázáno, že právě koncerty, sedící návštěvníci v divadlech a ve filharmoniích tak zásadně přispívají k šíření pandemie. Všechno toto dosvědčuje, jakou Popelkou byla kultura za vlády premiéra Andreje Babiše. Možná proto, že kultura je spojena s hodnotami, které bývalý premiér nezná a neuznává.

A to jen pro ilustraci, jaký je asi význam kultury, jaký byl význam kultury ve vládě Andreje Babiše - prostě nulový. Sečteno a podtrženo, milé kolegyně a kolegové, volat po demisi současné vlády po tom, co tu nejen v resortu kultury předváděla minulá vládní garnitura a co tu v důležitých věcech pro tento i jiný resort předvádí ta samá opozice, je vlastně pomyslným políčkem do tváře všech lidí, kteří v kultuře pracují. Tolik k samotnému faktu, jak tu dnes všichni trávíme - v uvozovkách - čas. A proto se raději podívám na to, co nám se podařilo a co máme před sebou.

Klíčovou prioritou je závazek směřovat rozpočet resortu kultury k jednomu procentu výdajů státního rozpočtu. My jsme tento závazek nezrušili, a to i přes obrovskou krizi, která v současné době nás tíží. I přes velké úspory neutichla a neutichá podpora kultury a jejich jednotlivých oblastí. V rámci návrhu novely státního rozpočtu pro rok 2002 (2022) se nám nyní po dohodě s Ministerstvem financí podařilo získat nebo navrhnout k získání, protože to ještě budeme schvalovat zde ve Sněmovně, několik set milionů korun na kompenzace pro naše příspěvkové organizace a téměř 600 milionů korun pro filmové pobídky, což umožní stabilizaci systému, který až dosud fungoval náhodně a nárazově.

Složité období také vnímáme jako příležitost revidovat stávající systém a podporu zacílit efektivněji. Je potřeba se soustředit na podporu menšího počtu velkých a kvalitních projektů. Jako jeden z nich uvedu klíčovou stavbu depozitáře Národní galerie v Jinonicích nebo připravenou stavbu Středoevropského fóra Muzea umění v Olomouci. Po svém nástupu jsem se zásadním způsobem věnoval Národnímu plánu obnovy. Ten byl sice přijat už za mého předchůdce Luboše Zaorálka, nicméně nebyly podniknuty žádné - a teď zdůrazňuji - vládní kroky.

Dokonce, říká se, nezachovaly se z této doby na ministerstvu žádné písemné podklady, že to byl právě Karel Havlíček, který na poslední chvíli připravil Ministerstvo kultury o dvě miliardy korun a snížila se tak alokovaná částka z osmi miliard pod šest, které budou směřovat do kultury. Došlo ovšem k tomu, že nejen byla zastavena - pardon - omezena tato částka pro mé ministerstvo, ale vlastně nebyly provedeny žádné kroky k tomu, aby se celý systém rozběhnu. Za osm měsíců se nám podařilo zamrzlý stroj rozhýbat a rozjet. Sláva. Vypsali jsme výzvy k podpoře kreativního učení, mobilitě umělců, k digitalizaci. Naším cílem je z prostředků Národního plánu obnovy rozběhnout v každém kraji minimálně jedno kulturní a kreativní centrum, pomoci vzniku vazeb mezi kreativci a firmami.

Velkou pozornost věnujeme zákonu o veřejných kulturních institucích. Jenom připomenu, že vláda Andreje Babiše i tento zákon měla ve svém programovém prohlášení, oprášil jsem si jej z minulého volebního období a i tuto větu jsem tam našel.

Dámy a pánové, neudělalo se v této věci nic. Já jsem se rozhodli jej nejen zařadit do vládního prohlášení současné vlády Petra Fialy, ale začali jsme na něm intenzivně pracovat. Podklady od Asociace profesionálních divadel a Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů nyní intenzivně vyhodnocujeme, proběhlo první zásadní jednání a v polovině roku 2023, příštího roku, by měl být zákon předložen vládě. Jeho cílem je mimo jiné umožnit dlouhodobé systematické financování, na kterém se budou podílet různé úrovně veřejné správy v Česku, především kraje a města.

Věnujeme velkou pozornost paměťovým institucím a připomínání naší minulosti. Po letech nekonečných diskuzí jsme začali s realizací památníku Lety, který zamrzl na nedostatku peněz. Romský holocaust tak získá důstojné pietní místo a jak určitě všichni sledujete - nebo jste možná měli příležitost sledovat - tak ostudný prasečák z místa, kde stál letský koncentrační tábor, mizí. Abych nebyl jen a priori kritický vůči předchozí vládám, jenom připomenu, že to byl právě ministr kultury Daniel Herman, který zásadní měrou přispěl k tomu, že se začala odstraňovat letská ostuda tím, že on prosadil vykoupení vepřína v Letech do vlastnictví státu. A po několika letech nám umožnila (nesrozumitelné) navázat a letský vepřín odstranit.

Připomněli jsme si osmdesáté výročí operace Anthropoid, klíčová akce byla připomenuta také velkou výstavou v Národní muzeu. Chceme velmi intenzivně připravit projekt Památníku ticha Bubny. V loňském roce byla zřízena tato státní příspěvková organizace na místě, které je jedním z mála autentických míst připomínajících hrůzu holocaustu v našich zemích. Nádraží v Bubnech stále stojí, ale tato organizace, která byla zřízena v loňském roce, přes velká naléhání nebyla vybavena ani provozními, ani investičními prostředky. Já ale považuju za klíčovou věc tento dluh splatit a tento památník během několika let uvést v život.

Pracuje také skupina pro přípravu novely zákona (o) audiovizi. Chceme transformovat Státní fond kinematografie na Státní fond audiovize, otevřít prostor pro podporu takzvaných formátů small screen i herního průmyslu. Je to velká investice, nová pracovní místa, velká budoucnost kreativního průmyslu v naší zemi. Novelu zákona chceme připravit do konce letošního roku. Souvisí to s tím, že se nám podařilo rozhýbat na pomyslnou mělčinu najetou loď filmových pobídek, prosadili jsme zastropování filmových pobídek na 150 milionů korun za jeden projekt, což umožní ve větší míře podporu pro české producenty.

V Národním plánu obnovy jsou obecně zařazeny také velké balíčky podpor pro kulturní a kreativní odvětví. Soustředíme se také na intenzivní spolupráci s Ministerstvem školství. Chceme prosadit do revidovaných rámcových vzdělávacích programů kulturní témata, chceme rozvíjet spolupráci knihoven a dalších kulturních a paměťových institucí se školami tak, aby se tyto oblasti staly nedílnou součástí vzdělávání.

V dubnu letošního roku byly v rámci revizí RVP vytyčeny hlavní směry, my se do nich jako Ministerstvo kultury intenzivně zapojujeme a během následujícího roku naše diskuse povede k tomu, aby kultura byla co nejvíce zahrnuta právě do vzdělávání. Nyní jsme uprostřed přípravy zásadní novely autorského zákona. Jedná se o transpozici, která už měla být projednána v minulém období, což se nestalo. Jsme pod určitým tlakem, ale je to natolik zásadní novela, že jí věnujeme velkou pozornost. Má řešit problematiku takzvaných nelegálních úložišť, která jsou využívána spotřebiteli ke sdílení autorských děl, a to zejména v případech, kdy si autor nepřeje, aby jeho díla takto sdílena byla. Úložiště by měla mít povinnost získat buď licence od autorů, nebo na základě informace od autora díla odstranit.

Velkou prioritou této vlády, naší vlády, je také stabilizace a udržitelnost financování veřejnoprávních médií, posílení jejich nezávislosti a odolnosti. Nesmíme dopustit to, co se odehrálo v minulém volebním období, kdy spojení ANO, SPD a KSČM chtělo ovládnout veřejnoprávní média prostřednictvím obsazení mediálních rad. Aby žádná momentální většina ve Sněmovně nemohla uzurpovat moc nad Českou televizí či rozhlasem, připravili jsme novely zákonů o veřejnoprávních médiích, které umožní zapojení Senátu do volby mediálních rad.

Součástí těchto novel je také zásadní změna, která spočívá v tom, že bude zrušena možnost taková, aby jedna komora Parlamentu naráz odvolala celou mediální radu. Minulý týden (se) rozhodlo (o) ustavení expertní skupiny, která bude připravovat větší novelu mediálních zákonů. Jedná se o jejich financování, zapojení Nejvyššího kontrolního úřadu do kontroly hospodaření veřejnoprávních médií a já věřím, že v tomto případě nastane shoda snad po nějaké době širší, koneckonců zástupci opozice po tom stále volají.

Chci zmínit ještě jednu věc. Připravujeme se na variantu, že by během podzimu mohla znovu přijít nějaká třeba menší vlna covidové epidemie, covidové pandemie. Budeme intenzivně prosazovat ten model, který se nám osvědčil v současné době, kdy vláda nepřistoupila na žádná plošná opatření, a tak zůstala kultura do značné míry ušetřena. Tento stav je velmi důležitý i pro budoucnost. Jenom připomenu, že my jsme i přesto, že kultura uzavřena nebyla, připravili kompenzace pro podnikatele v kultuře, které na jaře letošního roku umožnily překonat to těžké období.

Chci se také s velkou hrdostí přihlásit k tomu, že i Ministerstvo kultury podpořilo napadenou Ukrajinu, Ukrajinu napadenou Putinovým Ruskem. Věnovali jsme pomoc finanční, pomoc materiální, na Ukrajinu byly odvezeny ochranné prostředky pro ochranu tamních sbírek za několik milionů korun. Já osobně jsem se setkal ve Lvově s ukrajinským ministrem kultury a budeme v kontaktu i nadále. Na generální konferenci ICOM pronesla manželka prezidenta Zelenského velké ocenění toho, co Česko pro záchranu hmotného i kulturního dědictví vykonává. Věnujeme se také českému předsednictví, je v plánu schválení takzvaného Pracovního plánu pro kulturu na léta 2023 až 2026 a určitě nás čeká diskuse k plánovanému dokumentu European Media Freedom Act.

Dámy a pánové, v tomto výčtu bych mohl ještě pokračovat. Neučiním tak, neboť, jak už jsem řekl, považuji toto jednání o nedůvěře vlády za věc, která slouží spíše k prezentaci, která nenese žádný konkrétní prospěch. Já ale pevně věřím, že k tomu, co se tady bude dít, nepovedou, neuškodí české kultuře, protože já pevně věřím, že česká kultura je velmi silná, a to právě v duchu myšlenky Jana Viktora Mládka, věřím a vlastně vůbec nepochybuji o tom, že kultura a s ní i český národ přežijí i další, a věřme, že opravdu poslední fázi oněch pomyslných Babišovských hrátek s čertem.

Děkuji vám za pozornost.