Já jsem v pondělí v jednom z televizních pořadů oznámil, že finanční prostředky, které se vláda rozhodla uvolnit v rámci dočasného krizového rámce především pro velké firmy, ale pak i pro střední firmy nebo malé firmy, které mají energeticky náročný provoz, že budou v rozpočtu ještě letošního roku. K tomuto směřoval pozměňující návrh pana předsedy hospodářského výboru pana poslance Ivana Adamce. A současně v tom návrhu je navýšení výdajů na úsporný tarif sedm miliard.

Nejprve vysvětlím, proč to nebylo v návrhu zákona o novele, ten doputoval do Poslanecké sněmovny 17. srpna. Logicky teď jsme, včera jsme ukončili druhé čtení. Finální rozhodnutí o úsporném tarifu vláda udělala 1. září, pokud mě paměť neplete, v prvním týdnu po prázdninách. Tak doufám, že ta středa byla 1. září. A ten původní návrh počítal s tím, že ten úsporný tarif bude rozdělen rovnoměrně na 12 měsíců, to znamená 25 % v roce 2022 a 75 % v roce 2023. Protože, jak všichni víme, bylo to stanoveno, bylo to rozhodnuto, že to bude na období od 1. října letošního roku do 30. září příštího roku.

V té době, když jsme připravovali ten materiál, tak v tom veřejném prostoru zaznívaly požadavky, aby ta pomoc letos byla vyšší. Vláda těmto požadavkům vyšla vstříc a to konečné rozhodnutí vlády bylo 40 %. To znamená ne lineárně, ale 40 % v roce 2022 a 60 % tím pádem v roce 2023. Ale protože již existoval odeslaný návrh novely státního rozpočtu, tak zhruba těch 8 miliard, které jsou ve prospěch našich domácností, se samozřejmě muselo do této novely zapracovat. Nebyl v tom žádný úmysl, prostě z časového hlediska to sladit úplně nešlo.

Stejně tak vláda rozhodla v okamžiku, kdy rozhodla o zastropování cen elektrické energie pro maloodběratele, to znamená všechny domácnosti, pro ty, kteří poskytují veřejné služby a pro malé a střední podnikatele, kteří jsou na nízkém napětí. Obdobně u plynu, to znamená pro všechny spotřebitele, jejichž roční spotřeba je nižší než 630 megawatthodin, tak jsou - v rámci tohoto balíku vláda rozhodla, že plně využije možnosti dočasného krizového rámce a tam ty náklady jsou odhadovány na 30 miliard korun. Opět to bylo zhruba o dva týdny později, než jsme odeslali návrh novely do státního rozpočtu. Mohli jsme tyto peníze rozpočtovat v roce 2022 i 2023. Po dohodě a po jednání s podnikatelskými svazy, se Svazem průmyslu a dopravy a Hospodářskou komorou, tak jsme se po vzájemné dohodě dohodli, že to dáme už do letošní novely, do novely letošního rozpočtu, aby bylo jisté, že ty peníze jsou schválené a abychom případně mohli část těchto peněz vyplatit podle těch pravidel, které stanovuje česká vláda, ale které jsou v rámci evropských pravidel použity už v roce 2002. To je vlastně důvod té druhé části, té fiskálně vyšší části.

U obou těch částek, pokud to někdo považoval za něco nekorektního, tak se omlouvám, pokusil jsem se vysvětlit, že v tom nebyl žádný úmysl. Prostě ta doba je tak turbulentní, že se nedá vždycky všechno připravit do jednoho návrhu zákona. Někdy reagujete se zpožděním a přidáváte tam další a další věci. Ta debata bude samozřejmě v třetím čtení, ale já zkusím jenom vyjádřit přesvědčení a můj odhad, že obě tato opatření získají širší podporu v Poslanecké sněmovně než pouze vládních poslanců. Protože těch 8 miliard je ve prospěch těch maloodběratelů. To znamená, že ten úsporný tarif bude 40 % v letošním roce a na základě toho vlastně už v těchto dnech a týdnech jsou snižovány zálohy domácnostem.

My jsme ty prostředky už uvolnili jiným rozpočtovým opatřením, pak je vrátíme. A stejně tak si myslím, že Poslanecká sněmovna, větší většinou než jsou vládní poslanci, schválí uvolnění prostředků v rámci toho dočasného krizového rámce pro velké firmy a energeticky náročné firmy v tom objemu 30 miliard. Pokud to někdo považuje za něco nekorektního, tak ještě jednou se omlouvám, nebyl v tom žádný úmysl. Věřím, že ty výdaje státního rozpočtu jsou oprávněné, a že až o tom budeme hlasovat ve třetím čtení, to získá širokou podporu v Poslanecké sněmově. Děkuji za pozornost.